Sobota
30. září 2006
- ten den jsme pořádali náš první výpad na jih
ostrova. Hlavní cíl: 8. nejkrásnější
pláž na světě (jak se to určuje, nevím) - Porto Katsiki
- cestou jsme fotografovali jako diví, hornatý ostrov je
velmi hezký a vesničky nahoře v kopcích malebné, i když
všude se válí spousta odpadků, ale chodí zde ještě babičky v černém, občas
vozovku ucpou ovce či kozy,
semtam projde oslík a téměř nikde žádná restaurace
- první takovou zastávku v "minulosti" jsme udělali v Exántii, kde jsme málem
neprojeli, neboť pojízdná prodejna s textilem, která patřila
jedněm z mála Rómům na ostrově, málem ucpala silnici. Návštěva této vesničky
na nás udělala velký dojem. Zde se život
"zastavil"
- to o pár kilometrů dál v Chortátě to bylo jiné kafe!
Nepořádek a úzké uličky stejné, ale zde žil
turistický ruch. Byla zde jedna restauračka
(ta na fotografii byla hned vedle), kde jsme si dali výborné kafe, jako
ostatně všude na ostrově
- cesta dál vedla přes chudé vesničky, ne nepodobné dobám
dřevního komunismu, které jsem také kdysi viděl na Zakarpatské
Ukrajině
- na odbočce k pláži Porto Katsiki jsme narazili na pasačku
stáda koz, které se velmi ráda nechala vyfotografovat
- k pláži Porto Katsiki vede poměrně nová a často široká
asfaltka. Parkoviště bylo prázdné, ale restaurace byly
ještě v provozu. Z jejich teras jsem poprvé zazřel opěvovanou
pláž. Musí se jí přiznat, že tato krásná malá
pláž zaříznutá do bílého a vysokého vápencového hřbetu
je velmi působivá. V létě bývá údajně našlapaná,
nyní, na přelomu září/října byla poloprázdná.
K pláži je potřeba sejít pár desítek schodů, ale není
to nijak náročné
- moře tu bylo teplejší než v Agios Nikitas, kde jsou
studené proudy. Poprvé a asi i naposled jsem si trochu více
zaplaval, když jsem mířil ke skaliskům v severním
zářezu
- jo ještě nesmím zapomenout, dal jsem si tu výtečný
pita gyros, otec si zase pochutnával na jogurtu s medem,
který nebyl a není na ostrově zrovna levný (cca 4 euro)
- v podvečer jsme se zvedli, já vyběhnul na nedalekou vyhlídku,
která vybíhá z parkoviště, nafotografoval výhledy jižním
i severním
směrem, jeskyni ve skále a jeli jsme zpátky domů, příjemnou
horskou krajinou
- ten večer jsem si skočil na půl litru vína s knížkou,
abych otce nerušil
|
|