Cesta k moři: Grado, Padova, Itálie / 7. den

 STRANA 1.     ZPĚT
  • 16:00 návštěva Padovy probíhala ze začátku tak, že největší zájem byl o krámy s dámskými botami. Kdyby bylo na Pavlovi, tak jsme byli za 20 minut zpátky na parkovišti a jeli pryč. Přitom to byl on, kdo Velikou cestu k moři rozšířil o nápad navštívit také jedno z velkých italských středověkých měst. Běda když holky začaly šounit po trhu. Naštěstí jsme už byli v historickém centru. Na hlavním náměstí Piazza dei Signori jsme si dali pivo, olivy a brambůrky. Moc příjemné, zejména pivo. Cestou zpět přišly na řadu opět krámy s botami, takže Věra si koupila kabelku/tašku. Já zkoušel vybrat peníze. Když druhá banka ohlásila zrušení transakce, musel se na to podívat Pavel. Třetí banka vyšla. Kdybych se vzpomněl, že nám před odjezdem Sparkasse oznámila, že 7, září dojde k výpadku služeb, protože se mění plošně čísla smluv a další věci, tak bych zkoušel Spořitelní kartu již při prvním pokusu a ne až při třetím. Takhle Pavel vypadal, že to vyšlo díky němu, hahaha! 
  • 17:15 cca po hodině jsme zvedli zadky a namířilo si to do hor, směr Bassano del Grappa. Cesta byla ucpaná, každou chvíli jsme se táhli jako nudle. Že by vliv nastávajícího víkendu. Domluva byla, že když projedeme Bassano, vyrazíme směr Monte Grappa a u každého penzionu se budeme ptát. Smrákalo se, ale vedro bylo stále,
  • 19:45 penzion tedy na hlavě penzionu nestál. Tak jsme při první příležitosti zatočili k hotelu, který měl "jen" tři *. Ne že by to něco znamenalo. Vypadal luxusně, cena nebyla dole, ale ve srovnání s bungalovem to byl luxus zase za nijak výraznou cenu. A proti hotelům v Gradu to byla cena za dva v pokoji, zatímco v Gradu jen za jednoho. Skákli jsme na můj popud do "vesnice", jestli nenarazíme na nějakou místní hospůdku. Centrum bylo moderní, po starých domech ani veta, snad jedině kostel a věž. Vrátili jsme se do hotelu a výborně se najedli. Byl to jeden ze dvou nejdražších večerů (vč. toho v Murecku), ale dalo se to přežít. Kromě toho Lída měla od čtvrtka narozeniny, tak jsme slavili další den. Kromě toho se nám v průběhu výletu narodilo čtvrté vnouče - Lumír Michal - a tak šly cenové ohledy stranou. Holky si daly telecí s houbičkami a my s Pavlem flák ze skotského skotu, také s houbičkami. Oboje výborné. Místní víno bylo také dobré. Na závěr nás ještě číšník počastoval digestivem: grappou s medem. Byla výborná!
  • 22:00 jsme šli do pokojů. Resumé: realita a plán seděli jako p... na nočníku!