Cesta k moři: Grado, Padova, Itálie
/ 7. den
- 16:00 návštěva
Padovy probíhala ze začátku tak, že největší zájem
byl o krámy s dámskými botami. Kdyby bylo na Pavlovi, tak
jsme byli za 20 minut zpátky na parkovišti a jeli pryč. Přitom
to byl on, kdo Velikou cestu k moři rozšířil o nápad
navštívit také jedno z velkých italských středověkých
měst. Běda když holky začaly šounit po trhu. Naštěstí
jsme už byli v historickém centru. Na hlavním náměstí
Piazza dei Signori jsme si dali pivo, olivy a brambůrky.
Moc příjemné, zejména pivo. Cestou zpět přišly na řadu
opět krámy s botami, takže Věra si koupila kabelku/tašku.
Já zkoušel vybrat peníze. Když druhá banka ohlásila
zrušení transakce, musel se na to podívat Pavel. Třetí
banka vyšla. Kdybych se vzpomněl, že nám před odjezdem
Sparkasse oznámila, že 7, září dojde k výpadku služeb,
protože se mění plošně čísla smluv a další věci,
tak bych zkoušel Spořitelní kartu již při prvním
pokusu a ne až při třetím. Takhle Pavel vypadal, že to
vyšlo díky němu, hahaha!
- 17:15 cca po hodině
jsme zvedli zadky a namířilo si to do hor, směr
Bassano del Grappa. Cesta byla ucpaná, každou chvíli jsme
se táhli jako nudle. Že by vliv nastávajícího víkendu.
Domluva byla, že když projedeme Bassano, vyrazíme směr
Monte Grappa a u každého penzionu se budeme ptát. Smrákalo
se, ale vedro bylo stále,
- 19:45 penzion tedy na
hlavě penzionu nestál. Tak jsme při první příležitosti
zatočili k hotelu, který měl "jen" tři *. Ne
že by to něco znamenalo. Vypadal luxusně, cena nebyla
dole, ale ve srovnání s bungalovem to byl luxus zase za
nijak výraznou cenu. A proti hotelům v Gradu to byla cena
za dva v pokoji, zatímco v Gradu jen za jednoho. Skákli
jsme na můj popud do "vesnice", jestli nenarazíme
na nějakou místní hospůdku. Centrum bylo moderní, po
starých domech ani veta, snad jedině kostel a věž. Vrátili
jsme se do hotelu a výborně se najedli. Byl to jeden ze
dvou nejdražších večerů (vč. toho v Murecku), ale dalo
se to přežít. Kromě toho Lída měla od čtvrtka
narozeniny, tak jsme slavili další den. Kromě toho se nám
v průběhu výletu narodilo čtvrté vnouče - Lumír Michal
- a tak šly cenové ohledy stranou. Holky si daly telecí s
houbičkami a my s Pavlem flák ze skotského skotu, také s
houbičkami. Oboje výborné. Místní víno bylo také dobré.
Na závěr nás ještě číšník počastoval digestivem:
grappou s medem. Byla výborná!
- 22:00 jsme šli do
pokojů. Resumé: realita a plán seděli jako p... na nočníku!
|