Mukačevo, Svaljava, východní Evropa, 28. 8. 2013

STRANA 3.   ZPĚT / BACK
 
  • A tak jsme ztratili hodinu a byli zase na konci řady. Došli jsme prio papírek a zjistili, že ti buzeranti chtějí statistické údaje o autě. Stav tachometru, množství kapaliny v nádrži, číslo karosérie, přesný čas vstupu. Kreténi na hranici Schengenu. A pak přišla ukrajinská celnice. Nejdříve pohraničník s flintou zapsal počet osob v autě na papírek a SPZ a s papírkem nás pustil dál. Přestože před námi bylo pár vozů, odbavení jednoho každého trvalo drahé minuty. Ukrajinci kontrolovali pasy, techničák dvakrát. Asi si vzájemně nevěřili. A prolézali auto. Nám nijak pozorně, šmátrali akorát ručičkama v taškách. Krabice s vínem neobjevili. Chudák Pavel měl bobky. Vezli 12 lahví a údajně na jednoho se daly převézt pouze 2 litry. Nakonec nám vše vrátili, dali papírek a my postoupili ke skenu s váhou a s pohraničníkem na konci celnice. Vzal si papírek a byli jsme mimo prostor EU.
  • 13:17 jsme opouštěli hranici. Silnice do Berehova jakžtakž šla. Sociální situace se výrazně změnila. Rozbitých aut vedle limuzín přibylo, chudoba o kus viditelnější. Ale všude krámy, benzínové pumpy, obchod kvetl. Úplný rozdíl proti mé návštěvě v roce 1994
  • 14:05 jsme dorazili do centra Mukačeva - viz mapa města, zaparkovali a šli hledat nejdříve bankomat a pak jídlo. Vše jsme našli. Anglický průvodce bankomatu se nás sice ptal na ptákoviny, ale grivňi jsme nakonec dostali. Pavel se nechtěl prohlídkou města vůbec zdržovat. Je to holt kulturštrégr
  • 14:33 jsme už měli mapu Zakarpatské Ukrajiny a usedli do jedné z mála restaurací, kde vařili. Jinak barů a kaváren spousta na hlavním náměstí, ale nabídka restaurací slabá. Jasně, že jsme si dali pelmeně a první ukrajinské pivo. Bezalkoholične
  • 15:20 jsme opouštěli již v autech Mukačevo. Naším dalším cílem byla Svaljava. Program odpoledne byl nejasný, ale chvíli jízdy po hlavním tahu na Lvov (Lviv) a Kyjev (Kijiv) a bylo rázem jasné, co bude dál. Začalo lít jako z konve. Nádherné, bohatě zdobené kostelíky z peněz politických sponzorů jsme téměř přes deštivou clonu neviděli