- 17:00
(bylo nutno na místní čas přičíst
hodinu, Ukrajina je jiné časové pásmo) jsme dojeli do
Svaljavy a zaparkovali před nádražím - na tachometru 1187
km. I přes slejvák zde panoval frkér. Auta si jezdila, jak
chtěla, policie sbalila přímo před námi nějakého opilce
a kousek dál lidi kšeftovali na trhu. Co teď a co potom? Při
průjezdu centrem si Lída všimla pohledného penzionu s
wifinou! Tak jsme se kousek vrátili. Přestože v
penzionu/hotelu probíhala svatba, pokoje měli. Levné. Přestože
šlo asi o špičkový podnik ve Svaljavě. Byl hezky členěn,
měl grilovací kouty, příjemnou restauraci a v pokojích
bylo ticho. Zaparkovat se dalo přímo na dvoře penzionu, takže
jsme chodili deštěm jen kousky
- 18:00
jsme už seděli v restauraci a
popíjeli místní pivo s alkoholem. K večeři jsme si dali s
Pavlem šašlik, holky jedly málo, a chardonne. Až z Krymu.
Bohužel místní zakarpatské víno neměli. Šašlik byl výtečný.
Dvojí cibulka, na bramboře ostrá, na mase jemná namočená
asi v octovém nálevu. Dobrý nápad
- 21:00
jsme holky opustili a vydali se
poznat trochu noční centrum. Jenom krápalo. Nejlepší bylo
objevení Obchodního centra, které funguje 24 hodin denně.
Dalo se v něm koupit od alkoholu, cigaret, potravin v
samoobsluze také úplně čerstvé pečivo, které pekou stále
dokola. My objevili pivo Červená selka! Cestou zpátky jsme
ještě zasedli na pivko pod stanovým vějířem jedné
hospody. Nabídka se vším všudy!
- 21:50
po návratu do penzionu jsme
zjistili, že holky si sehnali dva šamstry. České pracovníky.
Jedné byl ředitelem velkého českého místního podniku,
který zaměstnával 700 lidí. Místní policajti jsou trojího
druhu: za 50, 100 a 150 griveň. Především jsme od nich získali
informaci o polsko-ukrajinském přechodu Kroscienko-Smolnica,
který jsme chtěli použít pro překročení do polských
Bieszczad. Nejkratší zjištěná čekací doba činila prý
6 hodin. Také se prý čeká 24 hodin. To byla bomba pro naše
plány
- 22:45
jsem opustil společnost a šel spát.
Pavel také. Holky zůstaly se šamstry. O drahnou chvíli
později se mne snažil probudit s tím, že holky jsou stále
pryč. Poslal jsem jej kamsi. Prý sešel dolů a v polopyžamu
dělal chvíli kazišuka. Nakonec to prý vzdal
|