Dolní Slezsko: Kladská tvrz a Gory stolowe / 4. den

• sjezd do Pasterky byl trochu drsnější, takže část Lída raději sešla. Od Pasterky, kde nebyla hospoda, se jelo po loukách pod stolovou horou. Cesta klesala a vedle serpentinovitým terénem. Mnohé části byly značně zabahněné. Nejvíce tam, kde řádili lesáci. Po necelých dvou hodinách jízdy lesn ím terénem jsme dorazili na silnici z Radkówa do Karlówa. Pokračování cyklostezky už bylo příjemnější, byť cesta po celou dobu neuvěřitelně drnkala
• u Skalnich Grzibů jsme zvolil "zkratku" ve směru Biale skaly. Podél cesty rostlo velké množství hřibů a slizáků mazlavých. Zhruba čtyři kilometry před Karlowem jsem uslyšel v lese řev. Žeby medvěd? Řekli jsme si, že se zeptáme, ale nezeptali
• vydrkaný zhruba po čtyřech hodinách jízdy jsme kola rádi naložili do auta. Ještě předtím jsme si dali v Karlowe lehký oběd s tím, že se zastavíme někde na houbách
• na prvním parkovišti jsme se rychle vrátili k autu, protože místo se nám nezdálo. Jenže při jízdě dál vedla silnice kolem ostrých strání. A tak jsme hledání hub vzdali. Možná to byl pokyn z nebe
• ještě v krásných lázních Kudowa Zdroj Lída zkoušela najít boty, ale místo toho si na hranici vzpomněla, že nechala v hotelu mobil. A tak jsme se vrátili cca 40 kilometrů zpět. Představa, že ještě v 18:00 budeme v Sobotce vzala za své. Místo toho jsme byli v 18:00 podruhé na polsko-české hranici
• při návratu do Sobotky, kde byl domluven víkendový sraz na kolech, jsem zvolil novou trasu: od Jaroměře přes Hořice k Jíčínu
• bohužel jsem nedostatečně studoval mapy a v Sedleci za Velichovkmami jel místo na sever do Lanžova na jih do Velkého Vřešťova. Zde jsem udělal další botu, když jsem se vydal po silnici č. 32540 směr západ. Silnice se na konci vsi zúžila na průjezd jednoho auta. Ale já se nevzdal. Naštěstí bylo ještě světlo. Byla to veliká legrace. V Hořici jsme se trochu motali, ale když jsme zase našli normální silnici E442, začala nuda. Kromě toho, že začalo pršet
• v Sobotce jsme se objevili chvíli před osmou. Zapnuli jsme elektřinu, spustili boiler a šli do pizzerie na večeři. Lída si dala slivovici, společně láhev vína a napůl pizzu. Sousedé naproti nebyli a tak nebylo s kým popíjet. Lída šla spát a já koukal chvíli na českou televizi. Cesta Jižním Slezskem skončila