Chorvatsko: Trstenik - Potomje - Orebič - Kučiště, Pelješac / 6. den

• pak jsme zabrousili k velkému vinařství Matuška, dali jsme lehký košt, ale bylo to moc oficiální. Tak jsme rychle přejeli k jeho bratrovi, menšímu (obchodně) Matuškovi. Košt obstarávala jeho prima žena Marina. Seznámili jsme se také s průvodcem Geoturu, který nám poskytnul dobré rady. Ochutnali jsme jak vyhlášené červené víno Dingač a Mali plavac. Musím se přiznat, tato červená vína mně moc nejela, i když druhé červené získalo velkou cenu. V mém případě vyhrál Rukatec
• 13:00 vrátili jsme se tunelem na "správnou" stranu a v teplíčku pokračovali dál, směr Podobuče. Cesta vpravo od tunelu okamžitě přešla v šotolinu, která s sebou mrskala nahorudolu
• 13:30 nesjeli jsme do přístavu v Podobuče, ale jeli vykutáleně po vrstevnici dál, což znamenalo nakonec vzít kola na ramena a projít mezi viničkami. Z Podobuče už vede úzká asfaltečka, taky nahoru dolu přes Borje až do Podstupu, kde se napojí na hlavní silnici
• 14:30 v Orebiči jsme se přidali ke kolegům v restauraci a za chvíli nás tam sedělo jako hafanů. Někdo si dal mušle, já olihně. Na závěr kávu s cukrem. Na obalu byly velké bukvy pro slepce
• 15:50 jsme zvedli kotvy a uháněli do Kučiště a dál směr Viganj. Počasí se postupně zhoršovalo, foukal větérek a hrozila voda. Seshora. Cestou jsme potkávali spoustu spolustolovník, kteří se vraceli z koupání na pobřeží mezi Kučiště a Viganji
• 16:50 jsme dorazili na schovanou pláž za Viganjí, kde čekala Jitka P.. Opustili jsme Aleš P. a já jel zpátky k lodi, Vláďa K. se rozhodl, že se ještě vydá do Loviště
• 18:00 před večeří jsem skončil u místního krámu na lozovačce s jedinou námořní manželskou dvojicí na lodi. Slovo dalo slovo, já byl elektrikár, ty jsi elektrikár, bavil se Vláďa S. s dělníkem ze Záhřebu
• 19:30 k večeři byly dušené plátky vepřového, zkazilo se počasí a hrozil déšť. Přesto jsem seděli na horní palubě s námořním elektrikárem, popíjeli nakoupené Graševino a mluvili o životě