Chorvatsko: Sučuraj - Gdinj - Pitve - Jelsa - Stari Grad, Hvar / 7. den

  ZPĚT
  • 12:50 o kus dále ve vesnici jsme objevili domácí konobu a našeho starého známe, průvodce Geoturu. Dal nám další rady, zejména jak pomoci starému vinárníkovi, aby nám dal víno a kozí sýr. Vše bylo! Oříškem bylo krájení na kámen tvrdého, leč výtečného sýra. Víno bylo též domácí, odrůdu si již nepamatuji. Neznal jsem ji, ale život se mi tím nezničil Byl to milý kyselejší domácí "pelyněk"
  • 13:40 konečně jsme nasedli na kola, za chvíli dojeli na křižovatku s přivaděčem od od přístavu Pokrevnik, odkud dávno před námi přijelo spousta našich děvčat. Odpočívala na studené palubě
  • 14:00 jsme dorazili k odbočce na ostrovní hřeben, odbočili jsme na něj jen s Pavel S., ostatní raději kvůli nedokonalému pozadí (nejde o obzor či nebe) jeli raději dolů, do cíle
  • záhy jsme dojeli další a další bikery a já časem dojel svoji ženu. Protože Pavel S. pojal plán dojet na Sv. Nikolu, spojil se s Vláďou K., protože já jsem odmítnul nosit kolo po horách
  • s větší skupinou jsme začali hledat ten správný sjezd z hřebene dolů. Pomohlo nám, že v závěrečné fázi šotoliny se objevily orientační kameny s nápisy míst a mapkami. Nejvíce se líbil bod se jménem Vrh Srakin. Proč?
  • 15:45 jsme začali sjíždět z hory. Dole pod námi bylo zátoka s přístavem Jelsa. Sjezd dolů je vlastně jedna velká zákruta trychtýřem až k tunelu před obcí Pitve. Cesta je plná štěrku. Chlapík, který jel proti nám nahoru, jel rychleji, než některé naše děvy dolů
  • 16:20 konec u tunelu a o minutku později ve vesničce Pitve. Odtud už byla cesta v pohodě
  • 16:30 v Jelse jsme si dali zmrzlinu a pokračovali přes Vrbosku mezi vinicemi až do cíle
  • 17:40 v cíli, v přístavu Stari Grad
  • večerní program byl poněkud unavený, i když k večeři byla opět velmi dobrý ryba
  • 21:20 vyšel jsem si sám do města. Potkal jsem akorát Sgalitzerovi, ostatní byli asi pod duchnami