PÁTEK

• 14:30 odjezd čtyřky z Černolic: Martin Cahák, Jirka Michal, Pavel Schmidt a Aleš Včelák. Jen co jsme odvolili a udělali si společnou fotku
• během jízdy do Karlových Var/Doubí bylo více než jasné, že poleze pouze Martin a Pavel. Druhá dvojka měla jasno: koukat na ně z hospody
• 16:30 východiště v Doubí jsme našli s drobnými problémy. Šlo o výletíček a šlapal jsem naboso v crocsech, takže jsem si udělal puchýř. Cesta podél Ohře byla dlouhá asi 4 kilometry. Trochu moc. Zahlédli jsme pravděpodobně i singltrekovou stezku. Musíme to někdy vyzkoušet! Cestou jsme se několikrát ptali, kde je hospoda? Furt byla daleko a navíc dostali informaci, že je svinsky drahá
• 17:10 konečně hospoda! Martin s Pavlem začali studovat průvodce a hledali stěny, kudy polezou. Já s Alešem spíše studovali vysoké ceny nabídky. Snad vše za 40 nebo 45 korun. Na Svatošské skály byl hezký z hospody hezký výhled. Romantické místo se zbytečně drahou hospodou
• 18:00 kluci lezli, leč nevylezli. Martin byl výše, ale nemá rád nedostatečné jištění. Už asi na něj leze stáří a přirozená opatrnost. Chce se dočkat penze. Pavel zase nebyl schopen přelézt jedno místo a tak se asi po hodině vrátili. Naštěstí. Další a další drahé pivo bychom asi s Alešem nedali
• ještě 4 kilometry pěšky zpátky. Ještě že jsem si vzal celý batoh a mohl si nandat ponožky. Cestou do Lokte jsme nakoupili něco na snídani, neboť já neměl ani žvaneček v uzlíčku
• 20:15 konečně v kempu Maskáč. Martin nás seznámil se svými kamarády a kamarádkami z lezení a pak jsme se věnovali pivu
• 21:00 Pavel s Alešem si rozdělali stany, než se úplně setmělo, a my s Martinem si našli místo pro širák
• další pokračování večera bylo nemlich stejný. Z tradice? Z hlouposti? Převážně u piva jsme se postupně blíže a blíže seznamovali s Martinovými přáteli. Zejména Pavel s Helenou, příležitostným víkendovým háčkem
• 24:00 v půlnoci oznámil kiosek, že zavírá. Tak jsem si koupil láhev vína a seděl u místní muziky do 4:00 druhého dne a poslouchal. Na rozdíl od Pavla beze slova