1. den - pátek
-
čekání
na déšť. Přesněji řečeno, čekání na dobu, kdy
konečně přestane pršet. Původně jsem odjet ve čtvrtek,
sekat a sekat. Trávu. Lilo. Čekal jsem celé páteční
dopoledne. Lilo. Okolo poledního začalo v Černolicích
nebe malinko svítat a já vyrazil
-
ohre/2014_ohre.htm15:00
zahrada zarostlá, tráva minimálně 30 cm vysoká. Takže
nejdříve nahrubo, pak cestičky v mokré trávě a
nakonec spodní plocha načisto, aby se dál hrát fóčus
-
18:00
po třech hodinách zase sprchlo, ale základ byl posekán
-
18:40
přijela Lída s Eliášem. To jsem se již začetl. Do dějin
Brazílie
-
20:00
rozdělali jsme oheň a přichystali si srdíčka s opečenými
brambory. A otevřeli si láhev vína. Jednu navíc mi nařídil
Eliáš vynést z jeho archívu a otevřít ji
-
sice jsme během
přípravy večeři museli aspoň dvakrát k Vietnamci,
ale máslo, mléko do kafe a cibuli měl
-
Jarda K.
volal, zda se akce koná. Kvůli zimě. Tak jsem mu sdělil,
že akce se koná, i kdyby měly trakaře padat. Dobrá
pravil. Že přijede bez Radky. To už jsem věděl, že
Pavel přijede bez Věry. Ostatní pozvaní se buď vůbec
neozvali, nebo v případě Aleše P. a Karla Z. se
omluvili. Nečekal jsem velkou společnost. Malá bývá někdy
lepší
-
20:30
k večeři oblíbená pečená srdíčka s pečenými
brambory
-
já si
mezitím přezul plášť na předním kole, neb jsem náhodně
zjistil, že jezdím na hodně prodřeném nesmyslu
-
22:00
televizi byla úplně mimo, Eliáš chtěl hrát buď
fotbal nebo karetní hru autobus
-
22:45
Eliáš divně zkapal. Vypadal jak omámený. Prý bude mít
ředitelskou důtku, protože zapomíná dělat úkoly.
Nejspíše má prý cukrovku. Tak jsme řešili, co je
cukrovka. Nedojedl ani srdíčka, bylo mu divně. Pak se
probral a dělal psí kusy. Choval se jak v delíriu, jenže
vína dostal trošku. Téměř jsme jej nemohli narvat do
spacáku
-
24:00
ještě jsme s Lídou chvíli koukali nakonec na TV, ale
kolem půlnoci jsme to zabalili
|