1. den/neděle: Hildesheim, Osnabrück, Německo, 2.8.2015

FOTO: HILDESHEIM FOTO: OSNABRÜCK ZPĚT
Trasa plán realita
Černolice - Praha - Ústí/Labem - Petrovice - Dresden - Leipzig - Bernburg - Hildesheim 510 km, 7:01 05:00 - 12:00 05:43 - 11:24
Hildesheim prohlídka 12:00 - 16:00 11:24 - 14:40
Hildesheim - Hannover - Bad Oeynhausen - Osnabrück 150 km, 2:20 - 15:52 - 18:20
Osnabrück prohlídka - 19:00 - 21:00
Podrobnosti o volbě trasy, programu dne a reality z cesty se nacházejí v podkladech
  • české dálnice byly po ránu prázdné, průjezd Českým Středohořím s jeho sopkami je zážitek, byť dálnice D8 není stále dokončena. Za Ústím nad Labem jsme minuli poslední pumpu před hranicí a kvůli dočerpání benzínu jsme vyjeli z dálnice do Petrovic
  • průjezd Německem byl únavný a tak někde za Leipzigem převzala volant Lída. Změna nastala až při průjezdu oblastí Harzu, která je krajinově zajímavá. Nová navigace dostala od Lídy název Anča. Vedla nás trasou, kterou jsem měl naplánovanou pomocí Seznamu.cz. K volantu jsem se vrátil až po příjezdu do Hildesheimu, a to kvůli pojíždění městem a hledání parkoviště. (Parkování byla po celou dobu důležitá záležitost. Na placené parkingy jsme nemířili a parkovací místa bylo nutno hledat s ohledem na parkovací zóny v centrech, vzdálenost památek a stín.) V 1. případě - Hildesheimu - jsme našli místo zadarmo, blízko centra a ve stínu. Konkrétně na příjezdové komunikace Bismarckstrasse - viz mapa centra města,
  • volba Hildesheimu se ukázala jako dobrá. Náměstí - Markt - nám vyrazilo dech. Je úžasné. Sedli jsme si k pivu a studovali plánek města. Četli jsme si studijní podklady a průvodce. Nejdříve bylo nutno rozeznat jednotlivé krásné domy na náměstí. Bohužel plánek města moc informací v tomto směru neposkytuje. Pomohly stránky wikipedie v angličtině. I kdyby v městě nic jiného než Markt, stojí to za to! 
  • odchod z náměstí a následný průchod městem probíhal prohlídkami jednotlivých kostelů. V nich byl chládek. Vstupy se neplatí, aspoň do hlavních chrámových lodí. Oba dva hlavní kostely - sv. Michaela a Dom - jsou památky UNESCO. Přestože protestantské kostely jsou většinou vnitřní výzdobou chudé, v těchto dvou je pár artefaktů ke koukání
  • procházka městem nás zavedla až na jižní okraj starého města, ke kostelu sv. Godeharda a strážní věži
  • po návratu k autu jsme se pustili do svých jídelních cestovních zásob. Nebylo kam spěchat. Nebyly ještě ani tři hodiny odpoledne a lázně Bad Oeynhausen s okolím byl všehovšudy 90 kilometrů
  • jenže ouha! Při průjezdu okruhu Hannoveru došlo na štaufe. Nevypadalo to vůbec dobře. Rozhodl jsem se vyjet a pokračovat do 1. vytipovaného místa spaní - vesničky Vlotho - po vedlejších. Navigace mne ale honila stále dokola (nejspíše ve snaze dostat mne na dálnici) a já nebyl schopen podle map v telefonu určit, kde se motáme. Fór spočíval ve dvou věcech: Vlotho bylo ještě velmi daleko a navigaci jsem nebyl schopen přenastavit. Po cca 30 minutovém kroužení u Hannoveru jsem najel zpět na dálnici. Mezitím štaufe opadla
  • samotné hledání penzionu se ukázalo jako daleko větší problém. Penzion ve vesničce Vlotho jsme sice našli, ale měl evidentně dlouhou dovolenou. Ne-li stálou. Další hledání proběhlo přímo v Bad Oeynhausenu. Lázeňských hostů spousta, ale žádná nabídka zimmer frei. Poslední pokus jsme udělali v nedaleké vesničce Bünde. Zde sice penzion fungoval, ale nikdo nereagoval na zvonek
  • rozhodli jsme se zkusit štěstí v Osnabrücku, větším městě. U nádraží byly dva hotely, ale pokoj stál přes 100 euro. Navíc nebylo kde parkovat. Lída řekla, že se raději vyspí na mezi. Tak jsme pomaličku odjížděli z města bez jasného cíle, když jsem si všimnul nenápadného hotýlku. Ubytování nebylo také úplně levné, 65 euro, sociálky společné, ale se snídaní a s výborným parkovacím dvorem. Paní domácí byla velmi milá. Volba Hotelu Nieberg garni na Arndplatzu (tel. 05 41 / 4 13 12) byla dobrá volba, což se ukázalo o půl hodiny později. Osprchovali jsme se a vyrazili do blízkého historického centra - viz mapa
  • nejenomže je staré centrum kouzelné, ale zrovna probíhaly slavnosti německého vína. Lída si dala falcké chardonney a já rýnský ryzlink od Rýna. Moje bylo lepší. Výtečné. Snažil jsem se umístit na facebook tradiční fotku se skleničkou, ale samsung začal stávkovat a stávkoval po celou dobu. Byly chvíle, kdy jsem jej chtěl definitivně umísti do koše. Po příjemné vycházce kolem hlavních památek města jsme se vrátili na slavnost a dali si oba rýnský ryzlink. Na závěr, při cestě do hotelu, jsme ještě skočili na večeři do pizzerie
  • resumé: výlet do Holandska - byť v Německu - začal skvěle