- poslední byl spíše logistickým problémem. V kolik vyrazit z hotelu, abychom byl cca 2 hodiny před odletem na letišti?
- 07:00 ranní placení za snídaně proběhlo bez problémů, takže jsme v metru Parque byly na toto tata. Bylo studeno.
 Dlouhé kalhoty do letadla nevadily. I svetr přišel k užitku. Ve stanici Parque jsme byli úplně sami.
Metro se začalo plnit teprve na druhé přestupní lince vedoucí přímo na letiště. A nebyli to jenom
turisti,
- 08:00 v samotní odbavovací hale jsme čekali dlouho, protože gate byl stále zavřen. Přiletí, nepřiletí?
Na lisabonské letiště jsme mohli klidně přijet o hodinu později,
- samotné odbavení bylo trochu komplikované, protože Portugalci na to mají stroje. Kdo se tím má ale
prokousávat? Naštěstí nám přišla pomoci mladá letištní síla v sukni, takže to zas tak dlouho netrvalo.
Následná pasová a celní kontrola byla důkladná. Aspoň v tom, že všude chtěli stále znovu vidět pasy.
Lídu si pozvali stranou, protože je cvok. Do letadla si vzala pilník. Ten jí hned odebrali. Na nůžky
na nehty nepřišli. Bože, ta má nápady!
- 08:50 jsme ještě stále nebyli v letadle, které mělo odlétat v 9:00. Chytré bylo, že nejdříve vyvolávali
lidi ze zadku letadla. Pavel pro nás pro změnu vybral širokou řadu u nouzového východu. Prima,
- let probíhal daleko klidněji a také jídlo bylo o kus lepší. Cestou byly dlouho vidět zasněžené Alpy.
I přistání v Praze proběhlo bez dramatu. Holt asi létat do Čech je jednodušší i pro společnost
TAP Portugal,
- 13:00 po třech hodinách a cca 5 minutách konečně venku z letadla. O 20 minut později jsme již nasedali
do shuttlu a mohli odjet do parkovací haly D. Před druhou odpolední jsme už byli doma, v Černolicích,
- sláva nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu!
|