|
Chorvatsko: NP Krka a přesun do Vodice
/ 4. den
| Skradinsky
buk je nejdelší a nejnavštěvovanější
vodopád na řece Krka a jedna z nejznámějších přírodních krás Chorvatska. Vodopád tvoří sintrové bariéry,
ostrovy a jezera a můžete si je prohlédnout díky rozsáhlé síti stezek a lávek, které umožňují pohodlnou a bezpečnou procházku.
na Skradinském buku, je k vidění mnoho vodních mlýnů, které pocházejí z 19. století. |
 10:30 návrat výletní lodí byl trochu smutný. Bar nabízel pouze pivo, žádný místní tvrdý
alhokol,
žádné lozovačky. Co to bylo
za loď?- 11:00 opět na vlastní palubě
- 12:00 Pavel se rozhodl znovu objevovat nepoznané. Já volil trasu, na které byla šance potkat
hospodu. Bylo stále vedro. Na slunci.
Marie mne požádala, abych v Cicvare vyfotil zlobivého psa, který tam tradičně leží uprostřed cesty,
a potopil se
do římské cisterny. Nic jsem natvrdo neslíbil. Přidal jsem se k Trnkovcům. Velká část lidí jela lodí.
Lída s Věrou také, protože se chtěly
slunit a koupat. Honza vládnul navigačním systémem, díky čemuž nebylo úplně jasné, kudy
přesně máme jet u vesnice Sonkoviče
- 13:15
ve vesničce Birbiru bylo nad slunce zřekmé, že nejedeme po vytyčené trase, že jsme šplhali
zbytečně výše. Velké neštěstí to nebylo.
Vrátili jsme se přes ves Piramatovci. Další velký díl cesty překonával hřebeny, které s táhly napříč
krajinou. Charakteristické byly počátečním ostrým sjezdem a
na konci ostrým výstupem
- 13:50 v Cicvare/Medare začalo druhé prudké klesání, na kterém měl být avízovaný pes.
Honza T. jel jako první. Já ostatní včas
zastavil. Velký pes nikde, místo toho se na Honzu vrhli tři černí ratlíci. Jednoho musel kopnout do
držky. Já vyvolal majitele, teprve potom
se psi uklidnili a my projeli. Projeli šotolinou, která končila ostrým stoupáním do obce Čista Velika
|