Chorvatsko: odjezd z Prahy přes Lanškroun / 1. den

• konečně jsme se seznámili s dcerou Vládi Novotného. Mladší. To byl dobrý začátek. Ale nejela s námi! To bylo horší
• ještě horší bylo, že autobus přepravoval řízky. Přesněji řečeno Řízky. Jednomu z Řízků nedošla informace, že se jede téměř o tři hodiny dříve. A tak se čekalo. Mezitím si skupina Řízek naložila kola. Špatně. Elektrokolo si dali do přívěsu, ale muselo jít do doprovodného vozidla. A tak se pár kol opět přendavalo (tj. slovo, co?). Řízkům se totiž vezla jen část kol v autobusovém přívěsu. Část pak v doprovodném vozidle
• když jsme konečně vyrazili z Prahy, měli jsme asi 2 hodiny zpoždění. Otázka je, komu nadávat?
• další kus cesty se nestalo nic mimořádného. Další nabírání lidí proběhlo v Hradci Králové
• masakr začal až někde poblíž Vysokého Mýta. Nejdříve jsme se dostali do dopravní zácpy. Další překážkou byla přerušená silnice, kterou řidiči řešili objezdem. Tady začal druhý masakr. Řidiče se začali řídit radami Pavla S., který vše řídil podle googlu. Jak nám prozradil Vláďa K., který jel s námi: na Slovensku mu říkali mistr internet
• jeli jsme přes hory a přes doly, po okreskách snad i bez čísla. Občas jsme řešili, jestli doprava nebo lépe doleva. Dlouho jsem byl líný také vytáhnout telefon a koukat do mapy. To jsem učinil až ve chvíli, kdy se na Moravě téměř setmělo. Místo abychom byli někde v Rakousku, jsme byli pořád před nějakým Lanškrounem
• na jedné z nejasných křižovatek jsem svoji drobnou váhou podpořil řidiče, aby dál pokračovali po hlavních silnicích. Pavel chtěl opět po okreskách, protože je to kratší. Tomu i věřím, kratší ale podstatně blbější. Od té chvíle již jízda pokračovala bez experimentů. Naštěstí