Chorvatsko: ze Stariho Gradu do Stariho Gradu / 4. den

STRANA 3.   ZPĚT
  • v Jelse jsme na závěr navštívili místní hřbitov s kostelem, objeli dvě zátoky směrem na východ, zjistili, že nejlepší víno má Tomič, otočili se za kempem a začali stoupat do podhůří Hvaru. Ivoš s Jindrou nechtěli jet, ale když Ivoše kamarádi ukamenovali, že se na partnerku vymlouvá a sám nemůže, jeli s námi
Starogradske polje je památka UNESCO. Je zvláštní památkou. Turista ji vlastně nemůže pořádně vidět. O co jde? Mezi obcemi Starim Gradem a Vrboskou se dochoval tzv. antický ager (latinsky), chora (řecky). Představuje ukázku antické geometrické soustavy parcelace půdy, která zůstala v podstatě zachována od samých počátků řecké kolonizace na Jadranu do našich dnů, tj. po 24 století.
Čevabčiči, čevapčiči, čevap, čevapi, čevapy...  asi nejrozšířenější specialita z mletého masa po celém východním přímoří Jadranu i vnitrozemí. Rozšířili je zde Turci při okupaci Balkánu a s původní recepturou se setkáte nejvíce v Bosně, zejména v Sarajevu. Dále na západ se region od regionu receptury trochu odlišují chutí v závislosti na používaném koření a hovězím mase (některé druhy obsahují jehněčí, jiné vepřové maso).
  • ve staré vinařské vesnici Pitve jsme se na chvíli rozdělili, protože ke kostelu (Sveti Jakov - sv. Jakub) nad obcí část nechtěla. Byl v prudkém stoupání. Bohužel v místních hrobkách jsme nic neobjevili a tak dohnali ostatní v další vesnici obklopené vinohrady - Vrisnik (jméno je odvozeno od vřesu). Opět jsme se rozdělili při snaze dojet na kopec s kostelem, ale tentokráte jsme se roztrhali. Obec byla v prudkém kopci, plná úzkých uliček a schodů a bylo těžké pátrat po ostatních
  • pokračovali jsme do Svirče (zemědělská vesnice, kde se daří vinné odrůdě plavac mali), kde stála dlouhá kolona místních vinařů čekajících na slisování své úrody. Nezáviděl jsem jim úděl vinaře. Při fotografování nás dohnala ztracená skupina a tak v obci Vrbanj jsme zajeli společně k místní vinařské rodině. Byli velmi milí, granátová jablka nám snášela zadarmo, košt byl úplně bez problémů. Ještě nám sdělili těžký úděl malých vinařů, kterým lisovna a velký producent dluží už za tříletou úrodu. Na závěr jsme si nakoupili místní lokální víno z révy zvané