- abych pravdu řekl, Boubínský prales je
tak trochu zklamání. Podobný prales máme u nás na Brdech.
Možná že naše stromy nejsou tak staré, ale vzrostlé jsou
stejně a divoký les je tu možná ještě větší
- mašírovali jsme s Jirkou H. napřed, až
měl Jirka vnuknutí, kdy jsme naposled viděli zelenou? Tak
jsme se vraceli. Zbytečně. Aspoň jsme zahlédli courálky
za sebou
- 13:30
na vrcholu Boubína. Modrá skupina zrovna svačila, ale na věži
ještě nebyla. Spojili jsme své síly a šli nahoru. Ne všichni
 13:45 já se potřeboval napít a
tak se mé sny upínali k pivu na Kubově Huti. Někdo měl
ten šťastný nápad nesestoupit zpět do Zátoně, ale jít
na Kubovku- a tak jsme obsazení skupin prohodili.
Honza nám velkou část sestupu vyprávěl thrillerové příběhy
kamarádů i svoje. Až jsme jej museli zastavit
- 14:45 v Kubově Huti jsme ihned začali
obcházet hospody. Jedna za druhou zavřená. Naštěstí na
hlavní silnici byla otevřená restaurace Na vyhlídce.
Vznikl menší zmatek v objednávkách, protože Honza zpanikařil
a varoval nás před brzkým odjezdem vlaku. Přeobjednávali
jsme. Mně to ale nedalo a zjistil, že máme k dispozici
1:30. Opět jsme přeobjednávali. Když jsme dojídali došla
zbylá skupinka. I ta měla dost času na jídlo. K pití byl
pouze lahvový Primus a mé zničené chuťové pohárky jej
moc nebraly
- při čekání na vlak nám Jarda s
Honzou ukazovali, jak se nosí kolejnice, zatímco Vláďa nás
vyzval ke Kapůrkové
|