Pár poznámek:
-
většina terénu mimo význačné cesty v bývalém
vojenském prostoru je osazena cedulemi varujícími před
vstupem do volného lesa. Těchto varovných cedulí zakazující
vstup je několik typů. Od pyrotechnické asanace přes zákaz
vstupu do oblasti dopadových ploch až po nejmírnější
varování, kdy se má návštěvní držet značených cest
-
držet se značených cest je trošku apríl,
protože uvnitř prostoru žádné značené cesty
nenajdete. Jejich návrh se teprve připravuje. Některé
cesty již nesou označení, např. Lesní cesta Hořovická
apod. na dřevěných tabulích, ale z hlediska vstupu a
orientace to zatím nic neznamená
-
obecně se dá říci toto, pokud se jedinec
pohybuje v terénu, který je osazen varovnými cedulemi,
neměl by opouštět komunikace a zpevněné cesty. Po těch
někdo musí jezdit a tudíž není riziko nenadále
pyrotechnické události. Čím je cesta širší a lepší,
tím větší jistota
-
nejvíce hlídaný je asi vstup na plochu
Brda, která jako jediná nese označení Vojenského cvičiště
a ne "pouhé" dopadové plochy. Při naší návštěvě
4. dubna byla na závoře cedule oznamující, že jsou střelby
a v budce stál hlídkující voják. Tím pádem jsme
plochu Brda nenavštívili. Průjezd letištěm a dopadovou
plochou Jordán byl zcela bez problémů
-
orientace v terénu musí probíhat podle
dobré mapy (mapa Geodézie bohatě stačí). Při vyhledávání
cílů mimo hlavní cesty pomůže mobil. Nám pomohl přesně
vyhledat vrchol Tok. Tedy jeho nejvyšší část. Tok je
totiž oblý, takže po vrcholu se jedinec pohybuje i několik
set metrů
|
|