Pár poznámek:

• většina terénu mimo význačné cesty v bývalém vojenském prostoru je osazena cedulemi varujícími před vstupem do volného lesa. Těchto varovných cedulí zakazující vstup je několik typů. Od pyrotechnické asanace přes zákaz vstupu do oblasti dopadových ploch až po nejmírnější varování, kdy se má návštěvní držet značených cest

• držet se značených cest je trošku apríl, protože uvnitř prostoru žádné značené cesty nenajdete. Jejich návrh se teprve připravuje. Některé cesty již nesou označení, např. Lesní cesta Hořovická apod. na dřevěných tabulích, ale z hlediska vstupu a orientace to zatím nic neznamená

• obecně se dá říci toto, pokud se jedinec pohybuje v terénu, který je osazen varovnými cedulemi, neměl by opouštět komunikace a zpevněné cesty. Po těch někdo musí jezdit a tudíž není riziko nenadále pyrotechnické události. Čím je cesta širší a lepší, tím větší jistota

• nejvíce hlídaný je asi vstup na plochu Brda, která jako jediná nese označení Vojenského cvičiště a ne "pouhé" dopadové plochy. Při naší návštěvě 4. dubna byla na závoře cedule oznamující, že jsou střelby a v budce stál hlídkující voják. Tím pádem jsme plochu Brda nenavštívili. Průjezd letištěm a dopadovou plochou Jordán byl zcela bez problémů

• orientace v terénu musí probíhat podle dobré mapy (mapa Geodézie bohatě stačí). Při vyhledávání cílů mimo hlavní cesty pomůže mobil. Nám pomohl přesně vyhledat vrchol Tok. Tedy jeho nejvyšší část. Tok je totiž oblý, takže po vrcholu se jedinec pohybuje i několik set metrů