Německo: Lübeck / 1. den / neděle / 29.5.2016

 
Lübeck (památka UNESCO) - pěší prohlídka
  • 16:15 hotel Hanseatic nalezen celkem bez problémů. Dostali jsme fajn pokoj ve 3. patře (bez výtahu). Sociálky na chodbě a to byl masakr. Ale o tom až po návratu z města
  • 17:00 prohlídku města jsme začali vstupní branou Holstentor a vzápětí u kanálu řeky Trave malým a "velkým" pivem. Bylo stále horko
  • 17:30 stihli jsme vyjet na ochoz věže kostela S.Petri. Kvůli rozhledu. Vnitřek kostela byl prázdný a nepřístupný
  • 17:55 vnikli jsme i do Domu, ale už nás jemně vyháněli
  • místní stavební styl byl klasicky severský: stavby z cihel. V Lübecku byla spousta domu bíle omítnuta. Bohužel starobylé centrum města je poničené občasnou moderní zástavbou. Zlatý střed Prahy! Šli jsme doporučenou stezkou dle mapy. Část doporučené trasy vede i uličkami s butiky
  • 18:30 jsme dosáhli druhou významnou městskou bránu Burgtor. Cestou do centra jsme začali hlídat restaurace. Většinou ale byl otevřené pouze fastfoody. Radnice je moc pěkná, ale kostel sv. Marie byl celý pod lešením. Tento kaz byl během naší cesty častý
  • 20:17 večeři jsme si dali v restauraci Potter´s na nábřeží. Špargl s holandskou omáčkou a víno (cca 33,70 euro). Víno bylo výtečné, chřest dobrý a vynikající brambory. Cestou k hotelu jsem zvažoval ještě doražení se kebabem, ale nakonec jsme od toho ustoupil. A dobře jsem udělal
  • 20:30 po návratu jsem si odskočil na WC. Což je důležité pouze ve spojení s tím, že mi za dveřmi začala kňourat Lída. Byla se ve stejné době sprchovat a při návratu zjistila, že si nevzala kartu od pokoje. V té chvíli bych ji zabil. V recepci večer samozřejmě nikdo nebyl. V 1. patře jsem našel souseda, který zazvonil na číslo na lístku v recepci. Uslyšeli jsme jeho zvonění. V uzamčené recepci. Předpokládali jsme, že je přesměrován, ale nikdo nereagoval. Soused slíbil, že za čas zavolá znovu. Mezitím jsem prošel sklepy a Lídě donesl aspoň polštář na případné spaní na chodbě do rána. Seděla na patře v ručníku. Sešel jsem do přízemí a koukal přes okna ven na ulici. V pokoji jsme měli všechno. Myšlenkami jsem se zaobíral, jaká bude noc. Při šounění hotelem jsem našel dvě vrácené karty a zjistil, že v nejhorším můžeme přespat ve vedlejším pokoji. Soused asi splnil, co slíbil, protože asi po 30 minutách mého koukání z okna přijela slečna, dala mi náhradní kartu a vše bylo o.k. Lída hned usnula. Asi ve snaze ujít případné vraždě z afektu