Kodaň (dánsky Kobenhavn, výslovnost: zvuk [keeben'haan]) je hlavní a největší město Dánska. Leží na východním pobřeží ostrova Sjalland a částečně na ostrově Amager. Ve městě samém žije asi půl milionu obyvatel, v celé městské aglomeraci přes jeden milion. To je asi pětina obyvatel celé země. Kodaň je sídlem dánské královny.

První zmínka o Kodani pochází z 11. století a hlavním městem se toto přístavní sídlo stalo ve století patnáctém. V 17. století, za vlády Kristiána IV. se stala Kodaň významným centrem regionu. Od roku 2000 je Mostem přes Oresund spojena se švédským Malmö. Z Kodaně a Malmö se tak pomalu stává jedna metropolitní oblast, kde v okruhu 50 km žije cca 2,7 milionu obyvatel.

Kodaň je hlavním regionálním centrem podnikání, kultury, médií a vědy, což potvrzují mnohé mezinárodní průzkumy a žebříčky. Byla označena za jedno z měst s nejkvalitnější životní úrovní a rovněž s nejšetrnějším přístupem k přírodě na světě. Je zde největší skandinávské letiště. Jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí je bronzová socha malé mořské víly, v jejíž blízkosti je historická přístavní pevnost Kastellet ze 17. století. V centru Kodaně leží známý zábavní park Tivoli. Roku 1996 byla Kodaň Evropským městem kultury.

Etymologie: Dnešní dánský název Kobenhavn pochází ze středověkého pojmenování v dánštině, které bylo Kopmannahafn (v překladu do češtiny Přístav obchodníků). Roku 1043 bylo toto místo poprvé označeno jako Havn, což se shoduje také s latinským označením Hafnia. Obě slova znamenají totéž – Přístav. V roce 1923 byl právě od latinského pojmenování města odvozen název pro hafnium, chemický prvek, který téhož roku v Kodani objevili Dirk Coster a Georg von Hevesy. Názvy Kodaně se v různých jazycích odlišují. Například anglicky je to Copenhagen, německy a nizozemsky Kopenhagen, polsky Kopenhaga, švédsky Köpenhamn, islandsky Kaupmannahöfn a francouzsky, španělsky a portugalsky Copenhague.

Rozvoj města a suburbanizace má v Kodani jasný řád. Kodaňská radnice v roce 1948 vydala plán na rozvoj města. Navrhoval rozvoj města podél S-trains linek, což mělo zajistit rychlejší dopravu do města. Město mělo zůstat centrem výroby a služeb, okolo stanic vlaku se měly soustředit servisní střediska. Okolo každé stanice mělo být postaveno bydlení pro 10 000 obyvatel. Plán měl pokrýt 3 000 km2 a naplánovat bydlení pro 1 milion lidí. Dá se říci, že suburbanizace města je skutečně řízena. Mapa města a okolí vypadá jako ruka s prsty.