Šumava: Mitterdorf, Německo, 28. 1. 2016

STRANA 1.   ZPĚT
  • bohužel jsme neměli k dispozici do ruky mapku běžeckých tratí a tak jsme podle tabule u startu odhadovali, kudy běžet. Mapka obsahovala fialové trati, tedy ty, které jsou určitě k dispozici. Vydali jsme se na základní červený okruh s délkou 5,5 km. Okruh je značen průběžnou kilometráží. Na několika místech je křížení tras, což jsou zelené značky s červeným značením čísla trasy. Základní okruh byl výtečně upraven a sněhu evidentně dost. Minimálně 50 až 70 cm. Nikde žádné jehličí, větvičky. Na jedné z křižovatek jsme narazili na odbočku, kde byla černá běžecká trasa. Německy označená jako schwer. Zůstali jsme na červeném okruhu. Po jeho dokončení jsme si jej dali ještě jednou. Tentokráte jsme na trasu s označením schwer najeli. Jde o označení trasy, kde je trochu větší spád (to by mě zajímalo, jak by Němci označili třeba trasu přes Liščí horu v Krkonoších. Asi slovy "grand masacré"). Trasa označená schwer utíkala kamsi směrem na Hinterfirmiansreut. Po cca 2 kilometrech jsme to obrátili a vrátili se na hlavní okruh. Zkusili jsme ještě jednu odbočku na Philippsreut. Dovedla nás doprostřed sjezdovky Almberg (červená) vedoucí ze stejnojmenného vrcholu o výšce 1139 m. Pokračování cesty nebylo protaženo. Vrátili jsme se na okruh, který vlastně obíhá kolem vrcholu Alzenberg 1100 m. V té době již mírně poprchávalo
  • 16:00 jsme zakončili lyžování. Na běžkách jsme strávili cca 3 hodiny a ujeli necelých 20 kilometrů
  • holky jsme opustili u startu a mazali přes sjezdovku Kleiner Almberg k autům, abychom dámám zkrátili chůzi v běžeckých botách. Dojel jsme ke startu běžeckých tratí, ale holky nikde. Vrátil jsem se na parkoviště (míjeje Pavla), holky nikde. Vyrazil jsem vesnicí směr Hinterfirmiansreut a ejhle dámy na světě. Sešly "blbky" jinudy
  • 17:30 jsme vyrazili na večeři. Našim cílem byla místní Rybárna Strážný (v záloze byla místní vietnamská restaurace). Pár stolků, nikde nikdo. Zavírali v 18:00. Nemělo smyslu tam zůstávat. Zvedli jsme se a chtěli odejít, když se přiřítila mladá slečna, že nám udělají, co budeme chtít a na zavírací dobu ať nekoukáme. Pavel s Věrou chtěli za každou cenu rybu, i když v restauraci moc teplo nebylo. Podlehli jsme a zůstali. Většina si dala pstruha, jediný já kapra. Bylo to dobré. Holky do sebe hodily pár fernetů a zbyl čas na kávu. Bylo rozhodnuto, že jdeme do "bordelu" naproti penzionu
  • 19:00 samozřejmě že to nebyl bordel. Byl to Café-bar. Bordel byl v patře nad ním a vchod zezadu. Věra, která chtěla za každou cenu vidět prostitutky, měla smůlu. Byly v práci. Mladý barman nám sdělil, že přes týden moc dolů nechodí. Že jsou stejně jenom tři. O víkendu, že to je jiná. To přijede lepší část. Nejčastějším tématem jejich hovorů je pobyt ve vězení
  • kromě rozhodnutí, že příští den zůstaneme v Čechách a vyrazíme směr Knížecí pláně došlo na přetřes rodinných záležitostí. Místní štamgast nabídl Věře práci s tím, že může nastoupit hned v pondělí. Odmítla, přestože to bylo i s ubytováním. Lída časem "zemřela", Věra si ještě dala panáka, my s Pavlem pár piv. 
  • 22:00 při odchodu jsme odmítli nabídku Věry, ať si odskočíme do bordelu, a šli si raději číst