Historie

Ke konci Severní války požádal dánský král Frederik IV. architekta Johana Cornelia Kriegera, dvorního zahradníka zámku Rosenborg, o vybudování nevelkého zámku ve stylu francouzského baroka. Stavba byla realizována v letech 1720 - 1726. Král se osobně aktivně účastnil při vzniku projektu budovy i přilehlého parku a pečlivě sledoval jejich stavbu. Stavbyvedoucím byl Johan Conrad Ernst, který se osvědčil již při stavbě zámku Frederiksborg. Stavba zámku byla dokončena v roce 1722, kaple pak v roce 1726.

Podoba zámku

Základ zámeckého komplexu tvoří téměř čtvercová jeden a půl patrová hlavní budova s kopulí. Zámek byl situován ve středu tzv. lovecké hvězdy (dánsky jagtstjerne) - několika přímých křížících se stezek v lovecké honitbě. V době lovu bylo povoleno střílet podél těchto stezek, rozbíhajících se od středu.

Sál pod kopulí má rozměry 15×15 m a výšku 27 m.

Před hlavní budovou se rozprostíralo osmiúhelníkové nádvoří, obklopené jednopatrovými křídly. Z východní strany se k hlavní budově přimykala plocha jízdárny a dlouhé stáje. Z východní strany k hlavní budově přiléhala oranžérie a tzv. markraběcí dům. Oranžérie byla s hlavní budovou spojena nevelkým tajným průchodem, aby králové a dvořané mohli procházet do kaple, aniž by si "zamokřili nohy".

Nad kaplí se vypíná měděná špice a její fasáda je zdobena pilastry a frontonem s vyrytou bustou Frederika VI. Ke kapli se přimykalo křídlo dvořanů (dánsky kavalerfloj. Tato část budovy byla vystavěna v letech 1724—1726 a nese rysy holandského baroka a rokoka.

Zámek byl postupně v průběhu 1. poloviny 18. století rozšiřován, zachoval si však základní strukturu z doby svého otevření (11. října roku 1722 v den 51. králových narozenin). Krieger ukončil práce na zámku vystavěním «nové budovy soudní kanceláře» v roce 1731, která přiléhá k jižní straně nádvoří jízdárny. Jako své sídlo využívala tuto budovu až do své smrti královna Ingrid (1910-2000). Po její smrti zde proběhla komplexní rekonstrukce a v současnosti je budova rezidencí korunního prince Frederika.

Významnější přestavba zámku proběhla v letech 1741—1744, kdy Lauritz de Thurah vyzvedl střechu hlavní budovy zámku. Šikmá střecha byla nahrazena plochou, jež byla opatřena balustrádou. V roce 1751 de Thurah přestavěl oranžérii na rezidenci dvorních dam. V roce 1753 Nicolai Eigtved rozšířil zámek, dodav k hlavní budově čtyři symetricky rozmístěné úhlové pavilony s měděnými pyramidovitými střechami.
Po smrti královny Juliany Marie v roce 1796 byl zámek využíván jen zřídka, a to až do vlády krále Kristiána IX., který zde mnohokrát trávil dlouhá období.

Zahrady a parky

K zámku přiléhají zahrady, které náležejí se svými 300 akry (1 akr = 40,5 aru) k největším v Dánsku. Byly založeny v barokním stylu v roce 1760 Krigerem, byly však postupně rozšiřovány a upravovány v průběhu celého 18. století. Dlouhé rovné aleje, vysazené v letech 1970—1990, se paprskovitě rozbíhají od zámku, mezi nimi se rozprostírají široké stromy osázené plochy s křivolakými cestičkami.

V parku je rozmístěno množství soch. Zvláštní pozornost poutá tzv. Norské údolí (dánsky Nordmandsdalen), kde se nachází 68 soch norských a faerských sedláků a rybářů.

Část parku, sousedící se zámkem, je veřejnosti přístupná pouze v červenci. Zbytek roku mají právo pobývat zde pouze členové královské rodiny. Jsou zde zahrady, kde se pěstuje zelenina pro královský dvůr, a nová oranžérie, otevřená v roce 1995. Zahrady byly znovuotevřeny v září roku 2002 po důkladné rekonstrukci.

Současnost

V současnosti zámek obývá dánská královská rodina obvykle na jaře a na podzim; po zámku Amalienborg je to nejčastěji využívaná královská rezidence. Konají se zde důležité události - svatby, oslavy jubileí, narozeniny. Královna zde pořádá slavnostní audience na počest hlav jiných států a vlád, navštívivších Dánsko.

Existuje tradice, že pokud stráví hlava cizího státu noc na zámku, musí vyškrábat briliantem na okenní sklo své jméno. Za přítomnosti královské rodiny se před zámkem denně koná střídání stráží. Zatímco vnitřní prostory zámku a část parku sousedící se zámkem jsou pro veřejnost přístupny pouze v červenci, větší část parku je návštěvníkům otevřena celoročně. Podle příkazu královny je pro příchozí otevřena zámecká kaple, v níž se slouží mše každou neděli.

from wikipedie