-
   ráno začalo útokem sbíječek. Sokolovna se chvěla
v základech
-
den jsem začal dopolední procházkou - okolo 10.
hodiny - protože ostatní povětšinou spali. Snídani jsem si dal
v pekárně U Niklů, v infocentru nabral letáky a požádal o kontakty na místní
vinaře
-
v době návratu do sokolovny již všichni snídali
-
Luboše jsem hodil ke sklípku v Kyjově, kde nechal
auto (Zdendovo v noci k ránu převezl Jack)
-
v poledne jsme zasedli na náměstí v restauraci U Petra, dali
si pivo, někdo oběd a panáky
-
ve 14:00 jsme byli schopni konečně sednou na kola
a vyrazit. Ve Vracově jsme objížděli sklípky ve snaze sehnat něco
na večer. Bez úspěchu. Podobnou snahu jsme měli v Bzenci. Konečně
jsme se dostali ten den k burčáku. Nakonec nás na svých bedrech přivítal
vinař Bunža s tím, že nám společnost budou dělat mladé blonďaté
učitelky. Začátek degustace v 19:00
-
 při
návratu do sokolovny jsme museli do Balašovy pálenice,
kde se již dopoledne vyzvedl Vítek nalezené klíče od auta.
Franta se nad rámec svých povinností hosta věnoval servírce
-
po dojezdu k sokolovně byl překonán čtvrteční cyklistický výkon.
Proti 9 kilometrům jsme měli v nohou 14!
-
před 19. hodinou jsme nasedli na náměstí ve
Vracově na autobus a po sedmé již zasedli u Bundži ve sklípku.
Začal košt s výkladem
-
okolo desáté večerní už měli někteří účastníci diskusí
o víně nad hlavu a začala muzika. Blonďaté učitelky nedojely
-
na autobus zpět okolo 23. hodiny jsme se vykašlali a k ránu
se domů vydali pěšky. Nástroje zůstaly v autě Jima za vraty
Bundžova vinařství (dostal také jméno Bžunda)
-
během 3,5 kilometrů jsme vypili téměř všechny cestovní zásoby. Před sokolovnou popadl kytaru Vláďa a spustil
-
okolo 2. ranní jsme se museli přemístit dovnitř. Venku už
nebylo co pít. A teplo nebylo!
-
a pak to začalo! Někdo vyškrábl poslední zásoby
a jelo se! Zdenda a Franta řádili, takže jsme opět přetáhli 4.
ranní
|
