Ivančice 2017:
Bike k Mohelnské a Dalešické přehradě / 1. den
- od hramice PR
Dukovanský mlýn jsme jeli mezi poli hořčice a na obzoru na nás
koukala jaderná
elektrárna Dukovany. Do lesa jsme se vrátili po dosažení rozcestí jménem Vinohrádky. Další trasa
"podél" toku řeky
Jihlava byla nepříjemná houpačka. Zhruba třikrát se sjíždělo
blízko k
vodě a třikrát stoupalo zpět do původní nadmořské výšky. Sjezd k
2. přehradě byl naštěstí pohodový
- 17:25 Dalešická přehrada: přehrada je vysoká sypaná hráz. Přejíždí se v
"impozantní" výšce, takže následný
výstup do Kramolína byl "pohodička". Ve vedru holky - mírně
řečeno - nám spílaly. Prý to měla být pohodová cca 70 km etapa!
- 17:37 Kramolín: kvůli únavě jsme po průjezdu
Kramolínem zvolili návrat po hlavní silnici přes
Senohrady. Bez překvapení, bez zákrut, bez náročných stoupání,
ale...
- 17:47 odbočka k Babylonu: nikdo k rozhledně nechtěl
zajet. Kromě toho informační cedule říkala, že je otevřená jen
v sobotu a neděli. Jelo se tedy dál, okrajem obce Mohelno a daleko bokem
od Lhánic. Silnice byla sice pohodová, leč mírně stoupala. To by
nevadilo. Foukal však velmi silný protivítr. Holky špačkovaly
- 18:15 Senorady: v místní hospodě jsme se museli
zastavit. Dámy toho měly jízdy proti větru plné kecky. Dali jsme si 3. pivo a ptali
se Věry, jak asi dnes udělá plánovaných 70 kilometrů? Na
tachometru jsme měli cca 50 km. Kromě toho bylo zřejmé, že do cíle nepřijedeme v
plánovaných šest navečer, ale minimálně
o hodinu později
- 18:52 Biskoupky: projeli jsme obcí a vyjeli špatným
směrem. Při otočce jsme narazili na Ivetu s Františkem a společně
sjeli k řece Jihlavě. Zbytek už byla pohodička, opět údolím řeky
Jihlavy přes vesničky Hrubšice, Řeznovice až k penzionu
- 19:30 Alexovice: 4. pivo aj. jsme si konečně mohli
dát v klidu na terase penzionu a kout plány na večer. Dámy tvrdily, že
spíše načas zalehnou. A tak padaly návrhy o dopravě
do města, najímání taxíků apod.
- 20:00 Alexovice: nakonec jsme se do centra Ivančic
vydali pěšky
- 21:00 Ivančice: centrum bylo již dost vylidněné. Jelo jen
pár stánků. Většina
měla sbaleno. Kam na večeři? Restaurace v Ivančicích
byly tou dobou již všechny zavřeny, děl František
- 21:45 Ivančice: skončili jsme v pizzerii u bývalých
hradeb, kde bylo narváno mládeží a uvnitř bylo hrozné vedro. Tak
aspoň že krémová chřestová polévka byla velmi dobrá. Pizza ušla,
leč víno bylo teplé
- 23:10 Alexovice: odchod byl částečně vysvobozením. Díky
čerstvému vzduchu. Do penzionu jsme došli opět po svých. A jak jsme
docházeli, minul nás místní linkový autobus č. 131. Pech! Byla téměř půlnoc a
tak jsme všichni zamířili
do postelí s vědomím, že ráno bude zima
|