Morava 2017: Maršíkov,
hrad Sovinec / 3. den
Auto a prohlídka: Kouty nad Desnou 8:40 / 155 173 km - Rýmařov
(nákup u Vietnamců á 80 Kč) - Sovinec 9:30-11:58 (káva a čaj
á 50 Kč, vstup 100 Kč, langoš aj. á 50 Kč) |
- 05:00 v Jeseníkách velmi brzy ráno lilo jako z konve.
Slejvák. Blízký hrom nás
nadzvedl v postelích
- 08:45 když jsme opouštěli Kouty, již nepršelo. Bylo
mokro a zataženo. Na Dlouhé stráně jsme na kole nejeli, místo
toho jsme se rozhodli věnovat se památkám. Aspoň do té doby,
dokud se nezlepší počasí. Vyhýbali jsme se i Slezské Hartě
- 09:00 v okolí Desné
jsme se zastavili na chvíli u dřevěného kostela sv. Michaela v
Maršíkově. Byl zavřený. Sice u vchodu na ceduli bylo
napsáno, že v nejbližším domě bydlí ten a ten a ten a ten nám
otevře. Možnosti jsme nevyužili
- další
cesta vedla - jakjinak - přes chotáre. Projeli jsme obec Sobotín,
kde začaly v 17. století čarodějnické procesy na Losinsku a Šumpersku.
Po čarodějnicích ale žádná stopa
- v Rýmařově jsme u Vietnamců koupili rohlíky, mléko a makovku.
Pro rychlou snídani. Lída byla udivena, že budu pít mléko!
- 09:50 na začátku prohlídky hradu v obci Sovinec bylo stále
chladno, ale začalo lézt slunce. Po rychlé kávě a čaji jsme
absolvovali základní prohlídku
a zároveň mne začala
zlobit baterie fotoaparátu. Bohužel velká část hradu kdysi
padla za oběť řádění ruských vojsk na sklonku II. světové války,
kteří hrad podpálili. Vnitřní interiéry jsou poměrně prázdné,
ale jde o hrad! Za války sloužil jako vězení pro francouzské důstojníky.
Předtím patřil Řádu německých
rytířů, který se pokusil získat sídlo v restituci zpět. Neúspěšně.
Hrad mu byl odebrán již
Hitlerem, který zrušil všechny řády
- kastelán nám na závěr poradil, jak
se rychleji dostat na věž. Brát schody po dvou
- 11:40 místní zmrzlinář mi nabídl dobití baterie po
dobu, co budu konzumovat langoše. Lída pak nadávala, že smrdím od česneku
- uprostřed vsi stál kdysi velmi krásný dům. Prý hospoda. Dnes
troska
- i další cesta vedla chotáre (obce Veveří, Arnultovice). Bohužel
Anča vypověděla služby. Kvůli tomu jsme občas lehce kufrovali po blbých silnicích
- 12:30 po průjezdu Moravským Berounem mne kontrolovali místní
policajti. I na alkohol. Uhánějící traktor sedmdesátkou před námi
nechali být. Buzerace. Měli smůlu a tak odtáhli zpátky do města
|