Morava 2017: Helfštýn, okolí Bečvy / 4. den

Auto a prohlídka: Dolní Vítkovice 11:50 - Helfštýn 12:50 / 155 444 km (parking 60 Kč, vstup 80 Kč, obč. 70 Kč) - 15:00 (konec prohlídky, oběd)  Auto a kolo (cca 30 km): Helfštýn - Lipník nad Bečvou 15:30 ... Teplá nad Bečvou ... Hranická propast ... Hranice .. Teplá nad Bečvou (občerstvení 70 Kč) ... Lipník nad Bečvou 18:50 Auto, ubytování a večeře: Lipník nad Bečvou - Přerov 19:30 (Ubytovna Chemik á 400 Kč) - centrum 22:00 (Městský dům, večeře 320 Kč) - prohlídka historického centra

• 12:45 při prohlídce údajně jednoho z nejrozsáhlejších hradů v českých zemích, hradu Helfštýn bylo vedro již velmi nepříjemné. Velmi dobrý průvodce nám poradil (přeřekl se), abychom si v mincovně nechali "vyrazit zuby". Prohlídka hradu vede místnostmi, kde většinou žádný interiér není. To musí průvodce všechno nahradit. Poslední majitelé jej totiž nechali devastovat, i když v období romantismu se jej pokusili vzkřísit. Rekonstrukce hradu probíhá stále
• v mincovně si někdo nechal vyrazit minci. Ale hlavně u zelených zdí si lidé něco tajného přáli. Já svoje přání zveřejnil: plné sudy, v nichž by nikdy nevyschlo nic, co má v sobě alkohol
• při polévce a pivu v hradní restauraci jsme řešili další program vzhledem k vedru. Nakonec jsme se rozhodli pro kolo. Pro Lídu stále snesitelnější než chůze
• 15:30 u řeky Bečvy v Lipníku začali cyklojízdu po cyklotrase a cyklostezce podél řeky až do Teplic nad Bečvou. A poté po červené spíše pro pěší až k Hranické propasti, ze které o pár dní později vylovili utopeného podvodního robota. Jáma do země
• 17:15 jsme projeli centrem města Hranice s fotografováním docela hezkého centra, opět přes Teplice nad Bečvou a při návratu stejnou cestou podél řeky v jednom z bister řešili ubytování. Penziony nebraly telefon (většinou státní linky). Hledali jsme a hledali, až vše vyřešila ubytovna Chemik v nedalekém Přerově. Cestou tam nás mydlili na silnici Moraváci, kteří jezdili pravidla nepravidla
• 20:00 procházku Přerovem jsme začali u Českobratrského evangelického kostela. V Městském domě jsme v restauraci zasedli k večeři. Dal jsem si svíčkovou. Trošku nám vadila bezdomovkyně sedíví opodál u sklenice vína, protože seděla po větru. Lída jí nakonec věnovala pár knedlíků
• 21:15 na závěr večera jsme si ještě prohlédli staré centrum, zbytky původního Českobratrského kostela a řešili vzhledem k ubývajícím dnům další program. Lída si uvědomila, že 2. den před námi je pondělí, zavírací den památek. Volba pro den předtím padla na řádnou prohlídku Olomouce a poté návštěvu hradu Šternberk. Pondělí pak na hrad Bouzov, který měl mít otevřeno