- v neděli ráno sice vykouklo slunce, ale zima byla
stále. Den začal větráním turistické ubytovny a očistou kol
- větrání spustila před námi již správcová.
Po Marii Majerové se nesháněla. Ta byla. V krbu
- trasu bylo nutno vést okolo hospod. Jenže ty v Brdech nejsou.
Tak jsme se vypravili - někteří již podruhé - po cyklostezce do
Strašic. V této obci jsme hospodu minuli, bylo příliš brzy. Když jsme
vyjeli na pláně u strašického kostelíčka, obloha se zatáhla. Při jízdě
po pláni mezi Strašicemi a obcí Těně začaly padat ledové
krupky. Karel Z. byl konečně spokojen, protože nám téměř sněžilo
jako vloni
 v obci Těně jsme náhodně narazili na hospodu,
protože v Zaječově - jak nám potvrdil protijedoucí cyklista - je furt vše zavřené
(stejně jako na jaře 2016). Sice v Těních nevařili, ale
utopence a hermelín měli. Navíc nás hospodský seznámil se systémem účetnictví
EET, které jej stálo pár šupů. Výborný nápad!
Neprozradím- na závěr trasy jsme se rozhodli vynechat Jordán
a dobýt jen Bahna. Chvílemi padaly ledové krupky
- Bahna jsme skutečně
našli. Horší to bylo s přejezdem z Předních do Zadních
Bahen. Cesta byla blátivá, protože silniční stroje hlavní
tepnu rozoraly. Ale zvládli jsme to, v louži umyli kola a dojeli
do Zadních Bahen, jejichž návštěva za to stojí. Typická
dopadová plocha. Ještě nezarostlá.
- závěr už byl jednoduchý: dojet rychle k
ubytovně, naložit kola a utéct z ledového dne. A tak se stalo
- čest
13 odvážlivcům, kteří jako jedni z mála - myslím bikery jako
takové - se tři dny potulovali
po Brdech!
- 25 km
|