Program šestého dne podobně jako dva předchozí měl jasnou osu: přejet severozápadní část ostrova Cres mezi trajektovým přístavem Porozine a městem Cres.

• Porozine, trajektový přístav
• Dragozetiči, obec
• Niška, zmizelá obec
• Beli, starobylé město - římský most
• Vodice, obec
• Cres, přístav (IC na třídě Cons) - viz plánek města plánek města
  Staré město je stěsnáno na poměrně malý prostor, obklopující malý vnitřní městský přístav Mandrać v závěru zálivu, z vnější strany je sevřeno městským opevněním pocházející ze 16.-17.stol., z něhož se dodnes zachovalo cca 200 m hradeb s válcovou věží Creska kula a tři renesanční městské brány (Bragadina, Marcela a Sv. Mikulo). Na miniaturních náměstích a v úzkých uličkách se dochovaly četné staré domy, paláce a sakrální stavby. Nejvíce historických staveb je soustředěno kolem Mandraće, kde je mj. Městská brána (Gradska vrata) s hodinovou věží a vedle ní městská lodžie (gradska lože) - obě z 15.-16.stol., dále budova městského špýcharu (fontik) z 15.stol., nyní hotel. Za špýcharem na malém náměstíčku stojí nejpěknější budova Cresu, goticko-renesanční palác šlechtické rodiny Petrisů, zvany Arsan (15.stol.), v němž je možno navštívit velmi hodnotné sbírky Creského muzea (archeologické, pletencové ornamenty, ikony a sochy aj.). Městskou branou se od Mandraće dojde na maličké náměstí s gotickým kostelem P.Marie (Sv.Marija) z 15.stol. s oddělenou novější zvonicí. Na sousední faře je malá sbírka s několika cennými originály (mj. A.Vivariniho Sv.Šebestián se světci). Hlavní ulicí (směrem k jihu) se lze dostat k románskému kostelíku patrona Cresu, sv.Izidora (Sv.Sidar) s hodnotným mobiliářem. Ribarska ulice dovede ke zříceninám gotického paláce zdejších patríciů Rodinisů z 15.stol. Návštěvník Cresu by si neměl nechat ujít prohlídku františkánského kláštera, stojícího pár minut východním směrem za hradbami starého města. Klášter pocházející ze 14.stol. má dvě křížové chodby a cenný interiér kostela i kláštera - sbírky gotických plastik, historického nábytku a především starých tisků (kodexy, inkunábule). Je zde uložena nejstarší chorvatská kniha vytištěná v hlaholici na chorvatském území tzv. hlaholský misál, tištěný v Senji z r. 1494.