Poloniny 2018: ze sedla pod Čerťažou do Uliče / 5. den 17.7.2018

Trasa hl. skupiny: Sedlo pod Čierťažou 905 m.n.m. - Čierťaž 1071 m.n.m. 1.1 km - zelená - Luky pod Prikrým 840 m.n.m. - Poľana 420 m.n.m. 4,6 km - Nová Sedlica 400 m.n.m. 1,3 km (Pavel a Marcela šli do N.Sedlice přes Kremenec) Celkem: 7 km

• 08:00 opět pokus rozdělat oheň. Počasí smrdělo stále deštěm. Zahnojení dosáhla takového stavu, že se začalo debatovat jak dál? Kam utéct do sucha? Do Polska nebo na Slovensko? Kvůli únavě několika členů výpravy bylo rozhodnuto, že na slovenskou stranu. Slovenská byla lehce dosažitelná. Buď po žluté z Čierťaže nebo po zelené až z Kremence
• 10:55 v tristním ránu nám Vítek na povzbuzenou zahrál pár písní
• 12:10 snědeno, sbaleno a hurá na trasu
• 12:34 dosažen vrchol Čierťaž/Czertež. Dál po hranici přes Kremenec pokračoval jen Pavel s Marcelou. Ostatní začali po žluté sestupovat směr Nová Sedlica. V té chvíli vysvitlo slunce. Že by se situace zlepšovala: Ani omylem. Záhy zašlo a začalo zase pršet 
• 13:20 dosažena NPR Stužica. Roztáhly jsme se jak fronta na dálnici. Sestup hrozil každým krokem pádem po kluzké a strmé cestě 
• snažili jsme se s Frantou co nejrychleji dosáhnout přístřešku na loukách na konci sestupu, protože déšť sílil. Nepodařilo se. Přišel slejvák. Byli jsme durch
• 14:14 konečně dosažen přístřešek v místě zvaném Poľana. Franta vyždímal tričko a čekali jsme na ostatní. Bylo nám však zima. S obtížemi jsme překonali lávku přes rozvodněný Zbojský potok a pokračovali do Nové Sedlice
• 15:00 dosažen Hostinec Beskyd v Nové Sedlici, kde jsme se měli podle instrukcí ubytovat. To se ukázalo jako plané přání. Kromě toho měli malou kapacitu. Krčmárka byla natolik hodná, že obtelefonovala dostupná ubytování. Vše obsazené. V průběhu úporné snahy získat volné postele vysvitlo slunce a my začali s intenzívním sušením. Naštěstí měli v hostinci internet, díky tomu jsme sami zkusili ubytování až v Uliči a měli jsme úspěch
• 16:30 odjeli jsme posledním autobusem s tím, že dvojici z Kremence nějak s pomocí místních dopravíme do cíle
• 17:15 svítilo slunce a my zasedli na terasu v penzionu Poľana v Uliči, objednali si pivo, jídlo a začali sušit věci po plotech. Pavel s Marcelou se dostali do cíle bez problémů
• večer probíhal dál na terase. Vítek potkal svého dvornácího prodejce kytar Vaška. Ten doplnil řadu muzikamtů
• 23:00 na terase začala být zima a tak jsme se přemístili dovnitř, kde muzika pokračovala. Poslední fotky jsou z půl jedné poránu. Když už všichni zdrhli na kutě, tak mě pozval nový barový kamarád na místní sešlost. Se Zdendou jsme si poslechli mládež nyjící lidové písně a vzdali to