Ostrovy střední Dalmácie, 29.4. / Milna-Farska-Bol
Kolo:
Milna - silnice - odbočka k Podhume - šotolina - Podhume - šotolina - hlavní silnice - Dračevica - Donji Humac - Nerežišče - odbočka k Vidove gore - 1. vracečka k Nerežišči -
2. vracečka k Nerežišči - "Plavac" - odbočka k Pustinje Blaca - Obršje - šotolina - Farska - Planica - Murvica - silnice - Zlatni rat - Bol |
- nedělní počasí hlásilo vedro. Na sluníčku
lezly teploty nad 30 stupňů. Snídaně se konala formou švédského
stolu. K dispozici byla i nabídka cca 10 způsobů úpravy vajíčka
(v dalších dnech to personál zjednodušil - naštěstí)
- 9.00 Vláďa se rozhodl vést malou skupinku kolem
ponorek a vyjet šotolinou do prostoru Blaca. Většina naštěstí jela
po silnici směr Nerežišče a já s malou skupinkou jel šotolinou
směr Podhume. To jsem tomu dal. Asi jsem to jel na podzim 2017 se
zdatnějšími cyklisty. Šotolina v některých částech vypadala,
jako když sem někdo schválně navezl větší šutry. Poslední třetina
cesty pak byla hodně náročná. Veronika spadla, Lída vč. Markéty
s osmiletým Pepou v poslední fázi kola dost vedli
- 10:30 po dosažení silnice směr Nerežišče bylo jasné,
že ze šotoliny mizíme. V průběhu další jízdy nám Iveta s
Františkem hlásili, že už jsou v restauraci v Donjim Humaci
- 11:30 v konobě Dolním Humáči (Donji
Humac)se nás sešlo povícero. Většinu stolů zabrali Chorvati (asi všichni slavili květnové svátky) a tak jsme
seděli u jediného volného stolu s mladým Anglánem, který nám udělal společné foto. Naštěstí jsme seděli blízko fontánky a mohli se omývat. Vedro! Fuj!
- dále jsme pokračovali s Petrem s ocáskem Markéta-Pepa. Ty nás v Humáči dojeli
ve chvíli, kdy jsme odtud mizeli. Tak jsme je dovedli do konoby v Nererišči.
Telefonicky jsme jim pak udávali, kudy mají dále jet. Iveta s Františkem
mířili na Vidovu goru, kde ještě nebyli. Stejně tak Jirka s
Veronikou (Jíčinští), my naopak mířili po asfaltu směr Farska
- 13:40 šotolinová příprava budoucí asfaltky padající
k Farské od loňského podzimu pokročila. Cesta byla proražena skalami až k cestě na jižním
úbočí Brače. Byť byla široká, Lídě dělala problémy kvůli šotolině a opět
některé úseky kolo vedla. A v takovémto provedení sjezdu k moři nás
dohnala malá skupinka kolem Vládi. Hned vyzvonil tajemství, že bude dědečkem
- 14:20 všichni jsme zasedli na dlouho v nové
konobě ve Farské
- 17:00 po dlouhé době jsme se zvedli a zamířili
do cíle, do Bolu. My to vzali přes Zlatni
rat, který je zlatni jen
z Vidovy gory. Jinak je to nehezká pláž
- k večeři byla orada/orata
- večer jsme na břeh v Bolu nevystoupili, zůstali jsme na
palubě o pokračovali v překyselování. Příjemném. František
slavil narozeniny a tak jsme v malé skupince slavili na horní
palubě připíjením šampaňského
|