Ostrovy střední Dalmácie, 3.5. / Kučište-Orebič-Potomje-Trpanj
Loď: Korčula - Kučište
Kolo: Kučište - Orebič - Stankovič - Postup - Donja Banda - Prizdrina - Potomje - Kuna Pelješka - Oskorušno - Trpanj |
- přejezd průlivem mezi Korčulou a Pelješacem
byla otázka chvíle
- 9:00 na břehu v Kučište jsem zjistil, že i my s Lídou máme na každém
kole po jedné prázdné duši. Nelepil jsem. Nandal jsem nové a jelo se
- rozdělili jsme se na dvě skupiny, jedna zamířila
do Potomje přes Poddobuče a dále šotolinou k tunelu, druhá po
silnici přímo do Potomje. My patřili k té druhé
- 11:00 v Orebiči jsem zasedli v oblíbené konobě ke kávě
- 12:10 nad Postupem se dělilo zrno od plev. My, plevy, jeli dál podle plánu po asfaltu
- 12:35 v polovině výstupu
jsme se srazili u crna vina v hospůdce u Andrečeviče s krásným výhledem na moře.
Nebe se zatáhlo a hrozil déšť. Měl přijít odpoledne a později
k večeru. Aspoň byl příjemný vzduch
- 13:45 při dojezdu do sedla před vesnicí Donja Banda občas káplo. Lídě
holt moc stoupání nechutnalo. Za velkou křižovatkou s odbočkou
na Trpanj lehce poprchávalo, ale nerozpršelo se
- 14:00 při dojezdu do
Potomje se obloha uklidnila. Lidi před námi hledali
restauraci s jídlem, ale u malých Matušků nikdy nevařili. Ve finále
jsme zvolili nákup v prodejně Studenac a vše si odnesli k
malým Matuškům, kde ještě neměli plný provoz
- v konobě už vše probíhalo v pohodě. Vybalili
jsme si jídlo, dostali víno, někdo bílý rukatac, zbytek plavac
mali. Základní víno stála láhev 60 kuna, lepší 100 kuna. Přidali
nám k vínu kandované ovoce
- 17:00 odpoledne v konobě se natáhlo a předpověď hrozila
zhoršujícím se počasím. Ve čtyřech jsme odjeli napřed a vzali to zkratkou mezi
vinicemi do vesnice Kuna Pelješka. A pak už v pohodě na Oskorušno. Zde
se Jirka s Veronikou odpojili a zamířili k moři, my pokračovali
ve dvou k hlavní silnici a po ní stále dolů do přístavu Trpanj
- 18:20 dojeli jsme k lodi bez deště a jen odstavili kola, začalo
kapat. Ještě jsem stihl přikrýt sedla igelitem a přišla bouřka. Slejvák. V dešti jsem sklízel rozvěšené prádlo a s ostatními
vyhlížel chudáky na cestě. Zbytek naší skupiny z Potomje přijel durch
mokrý. Naštěstí pro ně se slejvákem nepřišla hned zima
- po večeři se déšť utišil, takže jsme si
mohli skočit na zmrzlinu
- ten večer jsem už asi opustil pití vína a věnoval se
kole s rumem. Začal jsem mít obtíže s překyselením. A soda bicarbon nikde
- odchod do kajut byl povšechně brzký
|