Bílé Karpaty 2019: Krhov, rozhledna Na Skalce / 1. den

 
1. trasa - realita: Bojkovice, město - silnice Krhov, hospoda 3 km - rozhledna Na Skalce 3 km, celkem 6 km
2. trasa - představa
: Bojkovice, žel. st. - Bojkovice, město - modrá - Krhov, hospoda - modrá - rozc. Pod Lokovem - Skaličí rozc. (pramen), celkem 8,5 km
  • 12:30 sraz v hospodě U staré pošty v Opletalově ulici. První byl na místě Vítek, po mně přišel Honza, Ruda, Franta a nakonec Zdeněk s Evou. V průběhu pivo-jídla začalo poprvé poprchávat
  • 13:45 Praha, hl. nádraží - sraz proběhl v pohodě vč. přítomné "právničky". Ta bylo další dny stále na pořadu vč. kotalíku. Odsunuli jsme se na perón č. 5 jih. Vlak Arrivy samozřejmě na sever. Všichni pochodovali. Zvláštní vlak. Dva dlouhé vagóny. Franta objevil čísla našich sedadel. Už tam seděla mladá a hezká dívka. To bude hezké cestování! Odložil jsem plechovku piva na stůl a Franta ji vzápětí batohem srazil. Do klína dívky. Na podlaze potopa. Od průvodčího jsem vymohl roli papíru. Uprostřed vysoušení jsme zjistili, že jsme ve vagónu A místo vagónu B. Promptně jsme se přesunuli do správného vagónu B a nechali za sebou zlitou slečnu a zbylou potopu. Balík papíru jsme si vzali. Podle rčení: Po nás potopa. Ve vagónu B se za jízdy rozbilo WC. Steward spravoval a Honza řídil frontu na WC po úspěšné opravě. Na mnohé se dokonce jízdy nedostalo. Na trati někde za Brnem byla výluka a pokračovali jsme autobusem
  • 19:10 do Bojkovice jsme přijeli se zpožděním. Ihned jsme se vydali na pěší pochod směr Krchov (správně Krhov). Na kraji Bojkovic jsme s Honzou počkali na místní bus a dojeli do Krchova po jiných. Než došli ostatní, Honza se stačil seznámit s hospodskou a jejím frajerem. Panáky šly. Ostatní si sedli ven a začali se křižovat nad počínáním Honzy. Bylo zřejmé, že ten den toho již moc neujde. Hospodská nás časem požádala, ať si odborníka na točení piva - Honzu - vezmeme raději mezi sebe. Okolo 20. hodiny přišel déšť. Franta rozlil druhé pivo
  •  21:00 každá legrace jednou končí a bylo nutno vyjít do hory. Cíl Loukov byl nesmysl. Tak jsme šli k bližší rozhledně. Jen jsem opustili poslední domy Krchova, Honza zkolaboval. Ruda ihned reagoval, že jsme ho neměli brát, Že to říkal. Honza dostal červenou kartu. Nejdříve jsme ho zavěsili na batoh tažného koně a další ho tlačil. Motal se jak motolice. Takhle to nešlo. Jiný model: zavěšen na batoh zůstal, ale bágl mu nesli jiní. Tak se nám ho podařilo dostat tři kilometry do kopce, k rozhledně Na Skalce. Skvělé místo pro táboření! Včetně toalety. Většina si postavila stan a já založil širák pod rozhlednou, kde již Honza dávno spal
  • 24:00 Zdenda nám ukázal skvělou přenosnou pilu, Vítek zahrál na kytaru, pekly se buřty. Na víc nebyly síly
  • 03:00 s Frantou osamoceni jsme kecali o extázi na sněhu