Bílé
Karpaty 2019: Krhov, rozhledna Na Skalce / 1. den
1.
trasa - realita: Bojkovice, město - silnice Krhov, hospoda
3 km - rozhledna Na Skalce 3 km, celkem 6 km
2. trasa - představa:
Bojkovice, žel. st. - Bojkovice, město - modrá - Krhov, hospoda
- modrá -
rozc. Pod Lokovem - Skaličí rozc. (pramen), celkem 8,5 km |
- 12:30 sraz v hospodě U staré pošty v Opletalově ulici. První byl na místě
Vítek, po mně přišel Honza, Ruda, Franta a nakonec Zdeněk s
Evou. V průběhu pivo-jídla začalo poprvé poprchávat
- 13:45 Praha, hl. nádraží - sraz proběhl v pohodě vč.
přítomné "právničky". Ta bylo další dny stále na
pořadu vč. kotalíku. Odsunuli jsme se na perón č. 5 jih. Vlak
Arrivy samozřejmě na sever. Všichni pochodovali. Zvláštní vlak. Dva
dlouhé vagóny. Franta objevil čísla našich sedadel. Už tam seděla mladá
a hezká dívka. To bude hezké cestování! Odložil jsem plechovku piva na stůl a Franta ji
vzápětí batohem srazil. Do klína dívky. Na podlaze potopa. Od průvodčího
jsem vymohl roli papíru. Uprostřed vysoušení jsme
zjistili, že jsme ve vagónu A místo vagónu B. Promptně jsme se
přesunuli do správného vagónu B a nechali za sebou zlitou slečnu
a zbylou potopu. Balík papíru jsme si vzali. Podle rčení: Po nás potopa. Ve vagónu B se za jízdy
rozbilo WC. Steward spravoval a Honza řídil frontu na WC po úspěšné
opravě. Na mnohé se dokonce jízdy nedostalo. Na trati někde za
Brnem byla výluka a pokračovali jsme autobusem
- 19:10 do Bojkovice jsme přijeli se zpožděním. Ihned jsme se vydali na pěší pochod směr
Krchov (správně Krhov). Na kraji Bojkovic jsme s Honzou počkali
na místní bus a dojeli do Krchova po jiných. Než došli ostatní,
Honza se stačil seznámit s hospodskou a jejím frajerem. Panáky
šly. Ostatní si sedli ven a začali se křižovat nad počínáním
Honzy. Bylo zřejmé, že ten den toho již moc neujde. Hospodská
nás časem požádala, ať si odborníka na točení piva - Honzu -
vezmeme raději mezi sebe. Okolo 20. hodiny přišel déšť. Franta
rozlil druhé pivo
- 21:00 každá legrace jednou končí a bylo nutno
vyjít do hory. Cíl Loukov byl nesmysl. Tak jsme šli k bližší
rozhledně. Jen jsem opustili poslední domy Krchova, Honza
zkolaboval. Ruda ihned reagoval, že jsme ho neměli brát, Že to
říkal. Honza dostal červenou kartu. Nejdříve jsme ho zavěsili na batoh
tažného koně a další ho tlačil.
Motal se jak motolice. Takhle to nešlo. Jiný model: zavěšen na batoh zůstal, ale bágl mu
nesli jiní. Tak se nám ho podařilo dostat tři kilometry do
kopce, k rozhledně Na Skalce. Skvělé místo pro táboření! Včetně
toalety. Většina si postavila stan a já založil širák pod
rozhlednou, kde již Honza dávno spal
- 24:00 Zdenda nám ukázal skvělou přenosnou pilu, Vítek
zahrál na kytaru, pekly se buřty. Na víc nebyly síly
- 03:00 s Frantou osamoceni jsme kecali o extázi
na sněhu
|