Lužické
hory 2020: Stožecké potoky - nádrž Naděje / sobota 30.5.
- trasa:
širák (kousek od pastviny Nový Svět) - Jedlová, osada - Jedlová,
sjezdovka - Jedlová 774 m - U Ranče - rozc. Tolštejnská cesta -
Tolštejn - ozc. Tolštejnská cesta - Jedlová, žst. - Stará pražská
cesta - rozc. Pod Stožcem - Stožecké sedlo - Pod Bouřným - U Jána
- Cesta k sousedům - Pod Suchým vrchem - odb. k Ledové jeskyni -
Naděje, vodní nádrž
- 08:00 Zdenda během prvního i druhého čůrvýběhu
obnovil a udržel oheň. Někdo si dal ještě buřty. Ráno bylo
celkem fajn. Bohužel studené. Já jsem se k ránu již dvě hodiny
klepal zimou (podcenil jsem teplotu). Zmotaný Vítek upadl na
Hanku. Hanka zase slyšela v noci jeleny. K ránu ryčeli jako
pominutí
- 10:00 problematický odchod. Vítka přepadnul jeho batoh a
nebyl ochoten jej pustit. Teprve po zásahu celé skupiny se podařilo
mu jej nasadit správně na záda (batoh)
- 10:45 v Jedlové byla hospoda zavřená
- 11:30 na vrcholu Jedlové. Narváno lidmi. WC fungovalo do
té doby, než jej nějaký host ucpal. Dali jsme si pivo a česnečku
a vylezli na rozhlednu. Hezké, leč větrné
- 13:00 konec sestupu z Jedlové. Sluníčko už hřálo.
Soudruzi ale někde udělali chybu a tak jsme se oczli pod Tolštejnem,
Místo na žst. Jedlová. Vítek chtěl nakonec pokračřovat na Luž,
ale než to prosadil, část skupiny se už vracela
- 15:20 pivní a jídelní pauza v žst. Jedlová. Se Zdendou
jsme si objednali guláš, ale číslo 94 stále nešlo. Zapomněli
na nás. Mezitím zašlo slunko a začalo foukat. Zrovna příjemně
nebylo
- 16:30 ke skupině se připojila Eva, která zaparkovala v
Nové Huti
- na další cestě jsme potkávali jeden řapík za druhým.
Narazili jsme na hraniční opevnění táhnoucí se na
"dohled" od hranice
- 16:50 ve Stožeckém sedle
- 17:40 u sv. Jána
- 18:40 konečně u vodní nádrže Naděje, místu Hančiných
vzpomínek. Zde zažila svůj první nádherný čundr. S Ivanem,
Pavlem, Vítkem, Jimem. Bůhví co na tom muselo být nádherného.
Prý místo. Divné. Na sice hezkém tábořišti pod nádrží
vanul uragán. Pobyt u ohně jsme zvládali buď v kouři nebo
zahaleni do plášťů chránících před ledovým vichrem
- 23:00 na uziku v zimě nedošlo, raději mnozí zmizeli
velmi brzo do spacáků. Hanka mne zachránila půjčením pytle 1.
záchrany, ochrany proti větru
|