Expedice 2020: Val d´Elsa, Fosso Bianco / 20.9.2020

• 10:00 u pumpy se po snídani sešli skupiny z obou hotelů a začala velmi krátká projížďka městečkem San Quirico. Pak výstup na kopec a sjezd po šotolině až do lázní Bagni Vignone. Po dosažení lázní se jelo údolní krajinou bez větších kopců. To kdekomu vyhovovalo. Ten den jsme se rozdrobili na malé skupinky. Na černolickou a pražskou (Nývlti)
• 11:30 cestou - opět ve vedru - jsme narazili na velmi hezké opevnění hnízdo, Castello di Spedaletto (na fotografii). Především proto, že jsme se chtěli něčeho napít. Jenže prodávali jen olivový olej. Konečně jsme jeli typickou toskánskou krajinou, kde na vyvýšených pahorcích seděli jako bobky vesničky. Pole byla zoraná, všude sucho a vířící prach na šotolinových cestách
• 12:00 krátkou zastávku ve vedru jsme si udělali v místě zvaném Quercia delle Checche, kde stál i padl obrovský strom
• 13:00 sjeli jsme k říčce Orcia a začalo ve vedru další stoupání. Před městečkem Contignano jsem holkám ujel, abych dopředu našel občerstvení. Bohužel hospoda byla schovaná na začátku vesnice. Takže jsem vesnici celou objel a stoupal za holkama, ale ty už odjely. Musel jsem je vrátit. Málem mne zabily. Ale proč? Já netušil, kde je otevřená hospoda... Od bazénu byl krásný rozhled, ale do vody se nesmělo. Nevařili, ale pivo měli. Aspoň to. Hnusné vedro a kopce!
• 14:00 a stoupání pokračovalo až k vysílači na vršku Poggio Reggiano (617 m). Pak už se silnička "jenom" vlnila. Tzn. prudce dolů, prudce nahoru. Když jsme dorazili k hlavní silnici u vršíčku Poggio Nebiolli (647 m), bylo "vyhráno". Začal dlouhý sjezd k pumpě na hlavní silnici. Jenže to nebylo vše, od ní se muselo opět stoupat