Chorvatsko: Brbinj - NP Telašcica - Sali, 7.10.2020

Kolo: Brbinj - NP Telaščica - Sali

• 12:45 loď nás kvůli počasí vyložila ve Vrbinji na Dugel otoku. Nikdo nikam nespěchal. Čekala nás krátká trasa. A to byla tak trochu chyba, protože počasí se postupně horšilo a horšilo
• 13:30 při přejezdu na jižní stranu ostrova už padly první kapky. Při návratu na severní foukalo tak, že při jízdě z kopce šlo o strach ze sfouknutí ze silnice. Naštěstí severní strana byla o pár set metrů dál na závětrné straně. A přišel déšť. Nedalo se nikam schovat. Nikde stromy, jen roští. Přesto jsem do něj dvakrát vlezl, abych přečkal to nejhorší. Skupinu za mnou dokonce prý chytly kroupy
• kvůli dešti byla otázka, jak se obléci. Já volil méně s tím, že mi vítr časem oblečení osuší. Co že se také stalo
• 14:30 na odbočce k NP Telaščica sice ještě nebylo žádné skvostné počasí, ale už aspoň nehrozilo skrápění vody, Pociťoval jsem mírný hlad a říkal si, bude otevřená hospoda při Slaném jezeře? Na cestu národním parkem jse si vůbec nepamatoval. Z minula jsem měl pocit, že když se sjede k mořské zátoce, tak už se jede podél vody. Ouha! Bylo to naopak. Začalo to prudkým výstupem ještě na asfaltu. Ten končil parkovištěm a začal sjezd po vyskládaném kameni a následující šotolina. Nějakou chvíli jsem přemítal, zda nevystoupám k restauraci na horním srazu, ale nějak se mi nechtělo dupat do kopce
• 15:15 začal objezd Slaneho jezera po úzké cestičce plné vody a šutrů. Ale jinak v pohodě. Takže zase po letech jsem dosáhl průrrvy na konci jezera a stanul u skal v místě zvaném Skrača. Po skalách poskakoval ještě jeden člověk s foťákem. Asi proto, že moře krásně bouřilo. Ještě mne čekala cesta zpátky, tzn. prudký výjezd po kluzké dlažbě, jeden krkolomný stoupák a pak dlouhý náročný výstup ke vchodu do parku
• 16:30 konečně Sali na dohled, o pár minut později výlet skončil