Českomoravská vrchovina 2022: Den logistiky / neděle 15.5.

• 08::00 tiše nás opustil Jirka K., které mu jel autobus v 8:20. Proto také k loučení došlo předešlý večer
• 09:00 Jimovi se podařilo rozdělat včerejší oheň, takže jsme v klídku mohli likvidovat zbytky. Naštěstí ne červenou čočku, co měla Hanka v batohu. Nastalo řešení, co se dnem? Nelenil jsem a zjistil spoj až do Tišnova. Chudák Jim nepřicházel na to, že si v systému IDOS zvolil jen autobusoivé spoje. Cílem bylo dojet do Tišnova, udělat vyhlídkový okruh nad městem a před 16. hodinou odjet do Prahy
• 11:20 dopravní spojení probíhalo bez problémů, nejdříve autobusem do Nedvědic a pak vláčkem do Tišnova. Bylo vedro a a my unavení
• 13:00 podařilo se nám vydupat si stůl v restauraci Tišnovská rychta. Dražší, ale dobrá. Dal jsem si tradičně svíčkovou a byla ne vynikající, ale velmi dobrá. Hanku nadchli, protože měli bezlepkový dortík
• 14:30 z okruhu sice sešlo, protože jsme to v hispodě zase natáhli, ale návštěvu kláštěra Porta Coeli jsme si nenechali ujít. Zvláště pro trojici návštěvníků klášterního pivovaru, protože nám do odjezdu zbývalo v jedné chvíli osm minut a cesta na nádraží ještě přes kilometr. Naštěstí Jim přepočítal své výpočty a půl kilometru před nádražím jsme měli k dobru 10 minut. Jízdenky s místenkami na sedadla invalidů koupil Zdenda dopředu přes internet. Invalidní místenky musel změnit
• 15:40 zpátky na nádraží v Tišnově. Včas. Všdchno oká. Jen ne vlak. Postupně přicházela hlášení o jeho zpoždění. O 10, 20 minut. Nakonec asi o 45. Něco podobného hlásil Jirka K. čekající na vlak v Brně, v Židenicích.
• 16:45 konečně přijel vlak a my obsadili své kupé. Se dvěma prvúvodčími jsme řešili klimatizaci. nevyřešili. Aspoň že kluvi nakoupil kláštěrní pivo a navíc jezdila po vagóně obsluha. Za Ledčí nad Sázavou konečně nastoupila očekávaná blondýnka, která měla tmavé vlasy. U Peček vlak zastavil (později vyšlo najevo, že na druhé koleji na Brno řešili mrtvolu). Pak už šlo vše ráz naráz. Stihl jsem pět minut přeběhnout na vlak na Smíchov, zde za dvě minuty jsem stihl autobus do Řitky. Vystoupil jsem na varadově a šel přes dolní Potoky, když se mi ozvala sousedka, že pro mne dojede. Prý mne v autobuse viděla její dcera. Do vesnice jsem dojel na 4 kolech a u Jardy si dal pivo
• 21:00 k deváté jsme byl konečně doma