Cavalese 2024: Jarní lyžování

30. března sobota

• 09:00 brzký odjezd na svah, protože slušné počasí mělo být jen dopoledne 
• 11:00 Elsu bolela noha a moc lyžovat nechtěla. Proto velmi rychle zasedla v restauraci Paion. Já ji doprovodil, zatímco Eliáš lyžoval sólo a ostatní brázdili svahy ve třech
• 13:00 v poledne všichni konečně dorazili do hospody a já se mohl na pár jízd zvednou a sklouznout se sám. Slušné počasí se sluníčkem vydrželo i do odpoledne, leč lyžování se stalo jízdou v bramboračce
• 15:00 na závěr lyžování jsme všichni sjeli Olympijskou
• 16:00 při návratu jsme sjeli do Eurosparu. Nejen kvvůli večeři, ale i kvůli nákupům domů. Jura koupil lepicí pásku na díru v nádobce s chladící kapalinou. Cestou do Daiana jsme zkoušeli pumpy kvůli vzduchu do pneu. Marně. Jen automaty
• 17:00 závazky ještě před večeří. Řešil se i problém s "pečeným kuřetem", čili s kontrolkou, která mohla znamenat cokoli
• 19:00 k večeři dělal Ota fondue. Trochu se nepovedly. Víno se moc nevcuclo do sýrů. Ale poživatelné
• 20:00 místo závazků se hrála diplomacie. Otovi byla pravidla občas nepochopitelná
• 23:00 Kryštof a mládež šla dříve spát, protože v plánu bylo nedělní dopolední, "předposlední" lyžování
• 24:00 v trojici (já, Ota, Juraj) jsme si dali ještě víno. Ota vybuchoval

31. března neděle

• 09:00 vstali jsme jen dva, já a Kryštof. Ostatní mrtví. Všichni byli vorvaní. Juraj měl kocovinu a Ota byl hotov do rakve. Zkonstatovali jsme, že lyžování již nemá smysl. Únava. Navíc hrozil déšť a přišel. Den byl hnusný. Lilo
• 11:00 jsme začali balit a připravovat odjezd. Juraj na oko zalepil díru v nádržce s chladící kapalinou
• 13:00 jako první odjelo vozidlo č. 2. Podle rad Kryštofova mechanika jsme u Brixenu odpojili baterii. Kuře zhaslo, rozsvítilo se servo. Na chvíli. O pumpu dál jsme dohustili pneu a opět se rozsvítilo kuře 
• 16:00 sraz aut v rasthaus v Inntaĺu. Pak ještě krátce u McDonalda na okruhu kolem Mnichova. Mládež chtěla hamburgera
• 22:00 - 23:00 konec v Praze, o chvíli později i v Černolicích