Vánoce 2019
24.12.2019 úterý
- šnekiády u Dany se poprvé zúčastnil Michal, Ota zůstal v Polsku
- šneky předcházel předkrm mořských plodů s wasabi. Danina letitá omáčka wasabi dávno vyčpěla, naštěstí měla jinou. Losos s touto omáčkou byl zajímavý
- po jídle Dana s námi překvapivě pokračovala na sraz lyžařů. Pod most jsme dorazili dost pozdě, k 16. hodině. Potkali Zdenka (bratra Milušky) s paní. Naštěstí nám v "lyžařské" vinárně dali poslední svářo, takže jsme mohli
s lyžaři posedět
- hodinová zastávka u Voráčků, kteří byli bez dětí
- někde na cestách jsem zlikvidoval své jediné brýle na čtení
- když jsme dorazili do Eliášovi ulice, zjistil jsem, že jsem nechal zapnutá světla a autobaterka se vybila
- kapr byl naštěstí daleko lepší než bláto v roce 2018
- kolem 21.30 jsme dorazili na skok k Lukášovi, když předtím Lída zjistila, že má v celkem nových botách díru
- udrndaní jsme se vrátili ke Kryštofovi pár desítek minut před půlnocí. Pfuj, bylo to náročné
25.12.2019 středa
- ráno se mi nepodařilo přes elektrické kabely škodovku nastartovat. Asi byly slabé. Kryštof se domluvil s kamarádem automechanikem, že se po našem návratu z Klecan zastaví s
lepšími kabely
- auto musela vzít tím pádem i Klára. Cestou jsme nabírali Danu
- sraz účastníků proběhl v pohodě. Danču vystřídala Zdena, Veroničina máma
- svíčková byla dobrá, maso a omáčku zvládla tradičně Veronika, knedlíky Lída
- v průběhu oběda dorazil Ota, sám
- debatní stráž držely holky, chlapy střídavě pospávali. Tvrdě to zalomil Maxim, který se tentokráte neuzavřel v Maxárně
- Dana připravila společné dárky, pro holky kočičí ponožky, pro kluky brýle proti slunci a ještě zuby na hubu. Ty se však podařilo přilepit vlastně jen Aničce. Daně sice taky po dlouhém úsilí,
ale vypadala jak prostitutka s rozmazanou rtěnkou, která navíc dostala pře hubu
- na začátku rozdělování patlanice se strhl tradiční boj o co nejvíce porcí. Vyhrál Michal, který strávil porcí pět!. Ostatní odpadli již dávno přežraní po druhé porci. Patlanice
bylo dost a dost
- okolo půl sedmé večer se společnost začala rozcházet. My spěchali do Dejvic naproti automechanikovi. Přijel včas, zapojil kabely, auto naskočilo a my jeli domů, do Černolic
|