Paris 2024: Montmartre + Cité / 31.1.2024

  • 14:00 oběd v restauraci Palais d'Asie. První návštěva čínské čtvrti
Asijská čtvrť (francouzsky Quartier asiatique) je především oblast na jihu Paříže ve 13. obvodu mezi Porte de Choisy a Porte d'Ivry, kde žije největší koncentrace obyvatel z Asie ve francouzské metropoli. Žijí zde především obyvatelé z Číny, Vietnamu, Kambodži, Thajska a Laosu, kteří ve čtvrti provozují své obchody. V 70. letech zde byly v rámci obnovy čtvrti (Operace Italie 13) vybudovány rozsáhlé výškové obytné domy. Tento projekt však nebyl tak úspěšný, jak doufali projektanti, a mnoho bytů zůstalo neobsazených. Právě asijští imigranti nakonec obsadili tyto nemovitosti, přinesli oživení v podobě obchodů a zabránili tak pádu cen realit v této oblasti. Mnoho přistěhovalců z Asie považuje zdejší čtvrť pouze za přechodný krok po příjezdu do Francie, protože později odcházejí do jiných francouzských měst.
  • Cite.jpg (318359 bytes)16:20 následovala velmi dlouhá jízda autobusem do centra. Omylem jsme vystoupil až u Institutu de France a museli se vracet na ostrov Cité
  • 16:45 mírně složité hledání vstupu k Sainte-Chapelle. Zátarasy a strážníci. Kvůli probíhajícímu soudu s veřejně problemtaickou osobu
Sainte-Chapelle (česky Svatá kaple) je dvoupatrová gotická kaple postavená v letech 1243–1248 na přání francouzského krále Ludvíka IX. jako jeho palácová kaple. Dnes se nachází uvnitř komplexu Justičního paláce na pařížském ostrově Île de la Cité. Původním účelem kaple bylo přechovávání vzácných relikvií, především trnové koruny, kterou Ludvík IX. získal díky složité obchodní transakci. Od roku 1364 za vlády krále Karla V. Francouzského ztrácela Sainte-Chapelle svoje dynastické funkce a zůstala jen poutním místem. Za francouzské revoluce se horní kaple stala skladištěm, dolní sídlem poslaneckého klubu. Většina soch byla odvezena, některé zničeny a zbytky klenotů a relikviářů se ztratily. Kaple byla ve velmi špatném stavu a mnoho nechybělo, aby byla v rámci výstavby soudního paláce zbořena. Teprve po roce 1830 se vzdělaná veřejnost hlavně pod vlivem románu Victora Huga Chrám Matky Boží v Paříži začíná o kapli zajímat a vznikají plány na její obnovu. Dolní kaple sloužila jako farní kostel pro zaměstnance paláce, k liturgickým účelům a jako pohřebiště pro kanovníky. Horní kaple původně sloužila jako schrána na vzácné ostatky a jako královská kaple pro bohoslužby i soukromou pobožnost. wikipedie