Vysoké Tatry 1993: Mlynická dolina, Furkotský štít / 3. den
Bůh nám přál a i třetí den zachoval při svítícím sluníčku. Po sejití ke Štrbskému plesu jsme zamířili do Mlynické doliny a dupali zase nahoru. jako předešlého dne, i tato dolina skýtá spoustu krásných pohledů po přírodě včetně vodopádu Skok. Nikdo nikam nespěchal, cestou se žvanilo a tak jsme nenápadně dosáhli Furkotský štít. Po jídle na vrcholku jsme se spustili na druhou stranu. Počátek sestupu byl velmi nepříjemný, neboť svah byl velmi příkrý a ujížděl. Všechny napadla představa, jaké to musí být za vlhka. Svršek se musí proměnit v jezdící blátíčko a pak to musí být o držku. Koneckonců průvodce také varuje turisty před pochodem za deště. Při sestupu se nelze téměř ničeho chytit. Jedině hole by pomohly. Stačí však dosáhnout dna Furkotské doliny a je zase pohoda. Pro nás. Ne pro tři silné muže, protože dva nesli třetího. Měl něco s nohou. Ti si asi dali! Protože jsme měli obrovskou časovou rezervu, všichni účastníci zájezdu se zcukli na louce v dolině a vyhřívali se přes hodinku na sluníčku. Tohle vyvalování nemělo chybu. No a zbytek, tradiční: hurá na vlak a slavit! |