Dolomity 1996: 4. den - trek Sasso dell Capello

Poslední den nás čekala mírně řečeno brnkačka. Většina si ji dokonce udělala ještě lehčí, než jak byla naplánována. Vyjeli jsme všichni do sedla P.so Pordoi / Pordoijoch (2239 m). Někdo se vypravil pouze k vojenskému hřbitovu Ossario del Pordoi pod masívem Sella, někdo možná vyjel lanovkou  na vrcholek Sass Pordoi a stejným dopravním prostředkem zpátky. Většina však šlapala po jižním, nevysokém hřebeni (vzhledem k okolním velikánům), který jsem pojmenoval Sasso del Cappello podle jednoho z nejvyšších hřebenů v tomto nenápadném pásu vrcholků (viz fotografie v horním pravém rohu - pohled od chaty Fredarola). Avšak i tato skupina se rozdělila. Větší část se rozhodla pro širokou a pohodlnou cestu Dolomiten Höhenweg No. 2 vedoucí k jezeru Lago di Fedaia. Pouze menší oddíleček měl ještě dost morálních sil a vzal to hřebenovou cestou Alta Via delle Creste, která začala u chaty Fredalora (2335 m). 

Cesta vedla přes nenápadné hřebínky a jako se nám do cesty postavil Col del Cuc (2563 m). Po každém dosažení vrcholu následoval hned sestup a další šplhání do kopce a tak stále dokola, nahoru dolů. Třetím v pořadí byl konečně hlavní vrchol Sasso del Cappello/Sass Capel (2557 m). Na jeho boku bylo dokonce několik metrů jištěno lanem. Při scházení z vrcholu do sedla Col de Pausa (2379 m) se Petr Bruner rozhodl nás opustit a sešel na hlavní cestu, která se v sedle s naší stezičkou na chvíli spojila.