České Středohoří 1997: 2. den - Úštěk a okolí
Druhý den už s námi nejel Vláďa Kozák, kterého odvolaly povinnosti.
Pokračovali jsme pouze v pěti. Nasedli jsme do aut a přejeli na parking hotelu Racek na
kraji Úštěka. Cílem druhého dne byly - aspoň z našeho pohledu do mapy - bizarní útvary
západní části Dokeské pahorkatiny. Po krátké prohlídce Úštěka jsme vyrazili po žluté
podél Hrádeckého potoka s cílem Po žluté jsme příjemným zastíněným údolím s písčitými cestami vyšlápli do Skalky a odtud pokračovali již po silnici směr Blíževedly, Kravaře s cílem navštívit soustavu rybníků na začátku CHKO Kokořínsko. V Kravařích jsme svoji jízdu zabrzdili, usedli ke stolkům zahradní restaurace a po obědě se vyvalovali na sluníčku. Neděle byla totiž o kus teplejší než sobota. Za vesnicí Stvolínky jsme najeli na červenou turistickou, která se vine mezi Dolanským a dalšími rybníky. Cesta byla velmi hezká, narazili jsme i na staré mostky, které byly asi kdysi součástí vycházkové trasy. U Holanského rybníka jsme kvůli času kola otočili a ještě jednou přes Blíževedly směřovali rychle do Úštěka. V Blíževedlech však Jirka M. jízdu přerušil a dal řeč s místním dědouškem o strastech života. Stejně nám vybylo času dost, tak jsme si pomalu projeli Úštěk, který působil starobyle a útulně. Po návštěvě cukrárny nezbývalo, než kola naložit a výlet ukončit. |
navštívit hradní zříceninu
Hrádek. Při výjezdu k
němu, kde jsme se nadřeli jako koně, jsme se na chvíli ztratili, protože Jirka M. a
Karel Z. jedoucí vepředu minuli odbočku k hradu a vyjeli na louky u Rašovic. Jejich
zmizení netrvala dlouho. V Hrádku byla především přístupná hlavní věž a slibovala
rozhledy po kraji. Což byla pravda.