Pyreneje 2000: 3. den - prohlídka opevněného CarcassonnuAnebo že by to způsobila generální rekonstrukce v minulém století, kdy mnoho staveb bylo vráceno do původní podoby? Tak hluboce nikdo z nás historii města nestudoval a bylo to jedno. Vždyť koneckonců v nedalekém Nimes přenesli zbytky římského paláce z původního místa na plochu rozsáhlého dálničního parkoviště, aby měli lidé k památce jednodušší přístup a byli s ní ve stálém kontaktu. Výsadek v prvním městě nám umožnil poprvé doplnit zásoby vína z místních zdrojů. Nakupovali jsme i další pamlsky, jako olivy a samozřejmě buráky! Večeři jsme "spáchali" na parkingu pod hradbami. Těsně před odjezdem se nám bohužel nepodařilo vyřešit velice důležitý rébus: Proč se před odjíždějícími auty z parkoviště automaticky zvedne závora, aniž by řidič cokoli ukazoval a udělal? Někteří měli za to, že to dělá policista u vjezdu na druhé straně parkoviště, který jedním okem kontroluje přijíždějící a druhým odjíždějící auta. Tato verze byla odmítnuta jako nevěrohodná. Byl daleko a často k nám vůbec nekoukal. Další variantou bylo to, že závora reaguje na bezprostřední blízkost kovu. Tak jsme snášeli různé kovové předměty, ale závora zůstala k našim pokusům hluchá. Možná že reagovala jenom na francouzský kov? Někdo měl za to, že reaguje na blízkost velkého hmotného tělesa. Takové těleso jsme však nebyli schopni vytvořit, v každém případě uhnula i před českým busem. České hlavy na blbou francouzskou závoru nestačily. V 19:00 bez znalosti principu závory jsme začali jeden z mnoha nočních přesunů (cca 200 km) směrem do centrální části francouzských Pyrenejí. Kvůli neznámému terénu v horách jsme nakonec kolem 23. hodiny zaparkovali na posledním velkém parkingu těsně před výjezdem z dálnice u města Lannemezan. Pumpa byla dokonale vybavena i sprchami, na dlouhou dobu posledními. Autobusem se již delší dobu proháněla oprávněná obava, že Col du Tourmalet nemusí být kvůli sněhovým podmínkám průjezdný. Tvrdil to i průvodce Michelin, do kterého jsme podívali poněkud podrobněji teprve teď. Není nad to mít po ruce včas informační zdroje! U zaměstnanců pumpy jsme si ověřili, že Tourmalet je pro auta skutečně neprůjezdný. Nezodpovězenou otázkou zůstalo, dá-li se na vrcholek dojet aspoň na kolech. Přes neznámou odpověď bylo rozhodnuto pokusit se druhý den o výjezd "kam až to půjde", i kdyby to nakonec neměl být úplný vrchol. Pro kdekoho byl totiž Tourmalet jedním z bikerských vrcholů zájezdu. Který pravověrný bicyklista by nechtěl vyjet na vrchol jedné z nejslavnějších horských prémií největšího cyklistického závodu světa Tour de France!!! Zbývalo pouze vyřešit, jak pojede autobus. Řešení jsme nechali na ráno, je přeci moudřejší večera. |