Pyreneje 2000: 4. den - zdolání Col Tourmalet a návštěva LourdČekat na ostatní kvůli společnému vrcholovému fotu bylo obtížné, neboť počasí se začalo zhoršovat a první várka cyklistů začala prochládat. Bohužel sjezd dolů nebyl vůbec očekávanou lahůdkou, a to nejenom kvůli spoustě vody na silnici, ale oblohu přikryla oblaka, spustil se déšť, který se změnil dokonce v sekající ledové kroupy. Chvílemi nebylo téměř vůbec vidět, takže osobní auta (která porušila zákaz vjezdu) i s rozsvícenými světly byla vidět skutečně na poslední chvíli. Při jízdě dolů první skupina potkávala druhou várku výpravy, která se snažila také dosáhnout vrcholu. Jak se později ukázalo, zbytek výpravy měl kliku. Na vrcholu se totiž rozjasnilo, počasí se umoudřilo a druhá skupina v relativně příjemném počasí sjela dolů. Větší část první skupiny měla smůlu, k busu se vrátila promrzlá. Hory spravedlnost neznají. Tak to na horách chodí! Neprůjezdnost Col du Tourmalet pozměnila naše plány a tak jsme museli sjet stejnou stranou, kterou jsme vyjeli. Místo městečka Luz na druhé straně průsmyku jsme za nový cílový bod této trasy stanovili poutní městečko Lourdy/Lourdes (bike celkem 60 km). V nižších polohách se počasí naštěstí umoudřovalo, byť silnice byly zpočátku mokré. Průjezd údolím Vallée de Campan byl příjemný, vedl totiž většinou s kopce. Teprve v poslední fázi cesty nás čekal při odbočení u městečka Montgaillard výstup a dále jízda zvlněným podhorským terénem až do slavného poutního místa, kam jsme dorazili kolem 18. hodiny. Bylo operativně rozhodnuto, že hodina do začátku večeře v 19:00 musí bohatě stačit na prohlídku tohoto opěvovaného městečka (arogantní soud ateistů). A věřte, stačila. Lourdy / Lourdes jsou spíše "historií zjevení" a lázněmi, než místem plným omamujících historických památek. A to, že tomuto místu Michelin přidělil také *** hodnocení? Co byste taky chtěli od francouzského průvodce! Ortodoxní katolíci nechť další řádky radši vynechají, historii zjevení podám po svém. Význam Lourd začíná teprve v minulém století. V roce 1858 se 14leté Bernadettě Soubirous poprvé u jeskyně ve skále Massabielle (Massabielle Grotto) zjevila krásná pan. Těchto zjevení bylo posléze ještě 17. Trvalo však ještě několik let, než oficiální katolické autority uznaly, že zjevení se skutečně udála a že nešlo o podvod mladé, chudé, hladové a blouznivé holky. Tolik nevíry ve víře? V roce 1862 bylo rozhodnuto v blízkosti posvátné jeskyně postavit na skále kostel (novogotická bazilika Neposkvrněného početí) a o dva roky později bylo pořádáno první procesí. Nedlouho nato začali toto posvátné místo navštěvovat první invalidé. Po Vatikánském koncilu v roce 1958 vzala vše do svých rukou svatá církev a začal byznys. |