Apeniny 2001: 8. den - Etruskové
LAGO DI BRACCIANO ** (kraj
Lazio, Italy-Michelin, str. 132, Itálie-Olympia, str. 150). Rozlehlé
jezero Bracciano je bohaté na ryby a oblíbené mezi milovníky vodních sportů.
Nejkrásnějším z měst na břehu jezera je středověká Anguillara na jihu,
odkud se vám naskytne romantická podívaná na jezero. Největší město Bracciano
na východním břehu se chlubí pevností Orsiniů / Odescalchiů - Castello Orsini /
Odescalchi (Via del Castello). Jedná se o pětiúhelníkovou stavbu s věžemi, uvnitř
cenná štuková a fresková výzdoba, panoramatické pohledy na jezero, odkud se
dodnes Trajanovým vodovodem z 2. stol. dosud dostává voda do Vatikánu. |
Stejně tak postupně, jako jsme se sjížděli, jsme i opouštěli náměstíčko.
Všechny pohledy mířily k obloze. Zbývalo nám do cíle asi deset kilometrů, ale cesta
ze Sutri bohužel vedla celá do kopce. Nedala se tedy moc uspěchat. Cíl u jezera Lago di Vico byl téměř o
200 metrů výše (507 m n.m.). Bohužel krápat začalo ihned po výjezdu z města. Někteří se schovali, jiní bez ohledu na vodu šlapali.
Všichni po čase pochopili, že se vodě nevyhnou. Po silnicích se valily potoky. Naštěstí
projíždějící auta byla docela ohleduplná. V Ronciglione (442 m) byli už
všichni mokří na kost. Voda volně vytékala z bot. Naštěstí při hledání busu podél
jezera Vico déšť ustoupil, takže aspoň závěr jízdy byl poněkud ohleduplnější.
Bus v jezerní vesničce Punta del Lago nebyl a tak jsme pokračovali podél břehu dál
a dál. Náš domeček na kolečkách stál téměř na konci jižního pobřeží, až na západní
straně, kde byl poměrně dlouhý a volný přístup k vodě. A také poměrně hodně lidí
u vody v době našeho příjezdu. Maruška nás vítala s otevřenou náručí a divila se,
jaktože jsme zmokli. U jezera bylo celý den sucho. Na rozdíl od nás se ten svezla šestikolovým
vozidlem. Kousek níž si brnkal italský kytarista. A zatímco Maruška stále kroutila
hlavou nad naší smůlou, mraky nad jezerem se zatáhly a do 30 minut začalo lít.
Kytarista dávno zmizel. Po večeři už byl od vody klid. Té horní. Nad jezerem se rozestřela
černá obloha plná hvězd a my využili přilehlou a opuštěnou vinárnu. Na její
venkovní verandě jsme zasedli ke stolům a uspořádali si další hudební večírek.
Karel Z. nám udělal profesionální světlo a odešel spát. Jeho žena musela časem
profesionálně světlo opravit. Jojo, byl to moc hezký večer. Úplně na konci si Bobo
F.
dovolil mimořádně jenom hrát a poslouchat mizivý zbytek zpěváčků. Prej se to hezky
poslouchá.
LAGO DI VICO (kraj
Lazio).
Malebné jezero, 4km západně od Capraroly, vzniklo podle legendy na místě, kde
Herkules udeřil kyjem do země. Ve skutečnosti ale vyplňuje někdejší sopečný
kráter. Kolem dokola se rozprostírají zalesněné svahy pohoří Cimini (ze
značné části přírodní rezervace). Podél břehu jezera vede vyhlídková
silnice a nejlépe si zaplavete na jihovýchodním okraji. |
|