Dolomity 2001: 1. den - feráta Alpiniweg/Strada degli Alpini

Cesta do Itálie probíhala bez problémů. Rakušani nás jako vždy prohnali vnitřními prostorami celnice. Nic více zajímavějšího nás na cestě do Itálie nepotkalo. Ráno jsme se probrali pomačkaní, mohli jsme se však převléknout v hotelu v městečku Toblach/Dobbiaco a uložit si věci na pokojích. Chvíli před desátou nás autobus vyhodil na parkovišti v místě zvaném Fischleinboden (1454 m - H Dolomitenhtt.). Na trasu jsme vyrazili přesně za 10 minut deset. Začátek probíhal po široké cestě Alta via Dolomiti No. 5 (nebo také č. 102 - 103) vedoucí údolím Fischleintal/Valle Fiscalina. Samozřejmě že jsme vyhlíželi na levý bok masívu Elfer a zkoušeli odhadovat, kudy to vlastně nahoře půjdeme. Sníh nám dělal určité starosti. Nevěděli jsme, co nás nahoře čeká? Jaký bude sníh? Ve 2200 metrech byla podle internetu nulová izoterma. Jaký bude sníh nad ní?

Pohodlný pochod skončil u chaty Talschlusshtt./Rif. al Fondo Valle (1548 m). Drželi jsme se cesty č. 103, která začala stoupat. Zvláště pod vrcholem Einser/Cima Una stoupala v ostrých serpentinách a pak v samotné "dorážečce" k prvnímu důležitému bodu, chatě Zsigmondy-Comici (2224 m). Tuto první část jsme stihli téměř všichni za dvě hodiny. Bohužel se nám nepodařilo předstihnout všechny zbylé zájezdy toho dne (cca 5 busů), takže moc míst k sezení venku na slunci v restauraci nebylo. Rozložili jsme se po kamenech. Naštěstí slunce v tu chvíli svítilo a hřálo a my mohli během oběda studovat, kudy vede cesta dál a kdy začne sníh.

Cesta č. 101, 103 pokračovala stoupákem vedoucím na úbočí severní stěny mohutného Zwolferkofelu/Croda dei Toni (2917 m) a tvořila ve sněhu viditelný zářez. Až k jezeru Lago Ghiacciato/Eissee (2328 m - bylo skutečně zamrzlé) se šlo bez problémů, nad jezerem však sněhu přibylo. Využili jsme zkracovačku č. 101, která mírně stoupala úbočím La Lista a kde Honza Jelínek nabral jiný směr na nepřehledné, byť nevelké náhorní plošině. Značky byly obtížně sledovatelné. Jejich pozorné vyhledávání bylo nutností. Za hřebenem La Lista při nenáročném sestupu k úpatí vrcholku La Spada naštěstí sněhu ubylo. Zdálo se, že bude vše probíhat asi ve větší pohodě, než se původně zdálo. Kdo však neměl návleky, nabíral seshora sníh do bot. Neznámou byla pouze odpověď na otázku, jak to bude vypadat v samotné ferratě a kde začíná?