Pobaltí 2002: 8. den - ostrov Saaremaa (Estonsko)

Trasa bikerů: Kuressaare - Kogula - Sömera - Kogula - Tehumardi - Kuressaare Trasa busu: Kuressaare - Kuivast - Virtsu - Matsi

A na kola! Osmý den by se dal nazvat hledáním mlýnů a také asi trochu zklamáním z ostrova básníků (SAAREMAA). Pravda ovšem je, že doporučované oblasti jsou pro kolo z Kuressaare příliš daleko. Všechny materiály popisují ostrov jako rustikální krajinu, čili krajinu zachovávající si svůj venkovský ráz. To je asi pravda, ale na zadek člověk nepadne. Tak kde jsou ty mlýny? Ten den jsme se rozdělili pravděpodobně kvůli výkonnosti či sportovní ohleduplnosti na dvě skupiny. Jádro prvé bylo první kupé, gró druhé "zdravé" jádro druhého kupé. "Zdravá" skupina mlýn našla, "první kupé" také, jenže bez lopatek. Po dalších ani vidu, ani slechu. Jeden, dva, co byly zakresleny na mapě, v terénu nebyly. A ten nalezený s lopatkami nebyl zase na mapě. Možná jsme volili špatně trasy, kdo ví? Ale Jirka Hora volil jednoznačně směr mlýny a výsledek byl chabý. My jsme je za každou cenu nehledali, ale také bychom jich rádi viděli více.

Nebylo zrovna ideální počasí. Vál studený a ostrý vítr. Navíc při výjezdu z Kuressaare nás provázela poprvé silná doprava. Na velké křižovatce za městem u pumpy jsme odbočili západním směrem. Podle směrovek bylo velmi obtížné hledat další postup. Na směrovkách byly totiž nápisy, které jsme nemohli na mapě dohledat. Posléze jsme zjistili, že města na nich jsou poslední body na mořském pobřeží v daném směru. My jsme se snažili držet směru Kihelkona. Vál nepříjemný vítr, který ochaboval pouze při průjezdu lesem. V Kogule jsme se pokusili najít první mlýn. Marně. Mapa jej avízovala, ale nevěděli jsme, kde ho konkrétně hledat. Vidět nebyl. A tak jsme pokračovali po silnici směrem Käesla. Tam jsme chtěli zatočit na jih po vedlejší cestě a najít další mlýn. Na vedlejší cestu jsme zahnuli, ale mlýn nezahlédli. Když neberu v potaz dva mlýnky na vratech jedné usedlosti. Škoda. Tak jsme aspoň pokračovali dál dolů ve snaze dosáhnout vesničku Hirmuste. Jenže cesta se ztrácela a ztrácela. David chtěl občas vyrazit ještě na další pokus vlevovpravo. Ale nemělo to smysl. Vůbec jsme nevěděli, kde jsme.