c.k. Trojmezí 2004: 3. den - Balatonská vysočina + pohoří Bakony (Veszprém)A vydali jsme se na kola. Byla narychlo stanovena trať středem NP Balaton-Felvidéki a severněji položenou pahorkatinou Bakony s tím, že se pokusíme jet cestounecestou, aby bylo dobrodružství. Cíl byl v městečku Nagyvázsony (čti Naďvážony).
V krámu se dá víno koupit v průměru za 400 F, ale i levnější za 250 F, coca-cola stojí v obyčejné putyce 140 F, malá jogobella v krámě 85 F. Po obědě se většina lidí vracela zhruba stejnou cestou, Karel Z., Vláďa K., Reifovi a já jsme se rozhodli zkusit návrat jinudy, kousek ve směru na Tapolcu a přes hřeben pohoří Bakony. A tak jsme narazili na další dlouhý stoupák. Třetímu jsme se vyhnuli. |
Již během první poloviny trasy účastníci zájezdu pochopili, že jízda
Maďarskem žádný vegáč nebude. Zvláště výjezd ke statku někde na konci světa, přinutila
některé málem sesednout z kola. A to nebylo jasné, jestli cesta vůbec dál pokračuje.
Než hravě jsem se s honáky domluvil, že do Nagyvázsony jedeme dobře. Stačilo
ukázat předpokládaným směrem, říci správně cíl cesty a vložit do hlasu otazník.
A bylo to. Stejným směrem ukázali i oni, řekli srozumitelně cíl cesty a pokývali
hlavou. Ještě trochu jsme se motali na loukách, ale neomylná znalost světových stran v
mé hlavě nás dostala opět na silnici a rychle do cíle. A šlo se na oběd. Kdybych byl
Vláďa K., řekl bych: "Řeknu jenom toto - rybí polévka!" Byla výtečná.
Ostrá. Přinesli nám ji ve speciálním kotlíku, ze kterého skutečně čouhala celá
ryba. Stála 860 F, což je na polévku dost. Ale ona to vlastně nebyla polévka. To byla
halda jídla. Skvost. A k tomu výtečné víno z oblasti Zankai (láhev za 1500 F).