Dolomity 2005: 2. den - ferráta Cesare Piazzetta / Sella

      ZPĚT
  • následuje další strmá část, tou se doleze k mírně se viklajícímu žebříku, těsně nad ním se překoná poslední kolmý skalní zub a přijde první odpočinek v podobě pohodlné široké lavice
  • do cesty se postaví úzký průlez (velký batoh se musí vytáhnout), zbytek cesty k visuté lávce je bez problémů
  • jenže holečkové není všem dnům konec. Pravda dalších pár desítek metrů nad lávkou je celkem pohodových, jenže pak přijde další docela dlouhá kolmá stěna s mírným převisem
  • teprve po jejím překonání přijde volný lezecký terén, který je však svým stoupáním nepříjemný
  • než lezec zahlédne špičku Piz Boé 3152 m, musí si ještě chvíli počkat, než doleze na poslední hranu (cca 2900 m), odkud je vidět
  • mistr Dočekal zmizel dávno někde na špičce vrcholu, výstup na vrchol byl totiž jenom bonbónek, protože při pokračování na cestě do Corvara nebylo nutno na něj lézt
  • Pavel Schmidt a Jirka Michal si sedli k jídlu někde v polovině výstupu (cca 3000 m). Výstup od sedla Pordoi trval od 10:00 do 13:00, tedy tři hodiny. Samotná feráta od 10:50 do 12:45, tedy o hodinu méně. To odpovídá časům průvodce. Přitom nebylo nutno se nijak štvát, cesta probíhala v pohodě včetně fotografování, dávání rad ostatním a kecáním s kolemjdoucími.
  • oba posledně zmínění se rozhodli na ostatní nečekat na vrcholu. Taky proč, že? Pavel Schmidt tradičně se rozhodl jít napřed a opustil mírně prosluněné místo kolem půl druhé. Mezitím doráželi ostatní jednotlivci se zprávami, jak se daří ostatním. Část šla dál na vrchol.
  • sestup probíhal kamennou krásou po cestě č. 638. Jirka Michal za chvíli Pavla dohnal a přidal se ještě šturmující Franta Šíma. Jediným problematickým místem byl sestup kuloárem Gran Valaccia. Na jeho spodku narazila skupinka na VHT turisty vedené enormně rychlým Pavlem Hrabánkem
  • zbytek cesty probíhal v pohodě až na to, že v dálce občas zahřmělo. Předpověď říkala, že odpoledne se má počasí zkazit a hrozit bouřkami
  • kolem třetí jsme ve velké skupině dorazili na chatu Kevina Kostnera alias Franze Kostnera al Vallon 2500 m. Pavel Schmidt hovořil s Jasmínou, popíjel pivo a ostatní se časem spustili k přestupní stanici lanovky na Crep de Munt, Pavel volil rovnou jízdu lanovkou
  • sestup pak pokračoval dál po sjezdovce a zároveň cestě č. 639 až do Corvary
  • časem se přiblížili další chodci, takže do cíle nás přišlo povícero
  • čekání na autobus, který přijel až před šestou, nám zpestřil pěvecký mužský sbor místních Italů
  • kolem půl sedmí jsme dorazili do hotelu v St. Kassianu a pár minut po vniknutí do pokojů přišla bouřka a začaly padat kroupy
  • večeře probíhala daleko opatrněji než předchozí den, kdekdo se snažil vyvarovat přejedení
  • na závěr večera se probíjela ven myšlenka navštívit centrum St. Kassiana, ale ještě stále mírně pršelo
  • pro změnu se šlo spát o hodinu později s tím, že program se udělá ráno podle počasí