Voděradské bučiny 2007

Je velmi orientační. Upřesnění musí dodat hlavní organizátor akce, Vláďa Kozák.

Na oběd: Říčany - podél trati - mezi chatami a japonskou meditační zahradou - kóta 453 m - chvíli po modré a pak po zelené/silnice - Tehov - asi zelená - Klokočná - Struhařov - Zvánovice - vrch Chlum - Kostelní Střimelice - Hradové Střimelice - vrch Žežule - Stříbrná Skalice - Na Marjánce a následoval oběd

Z oběda: Na Marjánce - Stříbrná Skalice - Cihelná - Hradec - Jevany - po červené - Vyžlovský rybník - Svojetice - po zelené - Tehov - Světice - pod kótou 453 m - mezi chatami a japonskou meditační zahradou - podél trati - Říčany

  • Start byl v 10:30. Tento čas dodrželi jen Hrabánkovi a Michalovi společně s Pavlem Schmidtem.
  • Zkuste hádat kdo byl poslední?
  • Skutečný start se odehrál až v poledne.
  • Do té doby jsme seděli na zahradě, kam postupně přijížděli další a další účastníci. Nakonec nás bylo 18!
  • Čas jsme trávili pojídáním buchet, které přivezla Jitka P.
  • Hromadný start se odehrál bez karambolů. Vláďa K. dopředu popsal trať, rozdal plánky a dodal, že jde jen o orientační plán. Museli jsme jet tudíž pohromadě.
  • Od počátku začali Jitka P. s Ivanou K. krafat, takže jim hrozilo rozesazení, neboť se courali.
  • Po dojezdu před Tehov nám Vláďa vysvětlil funkci místního lyžařského areálu.
  • A pak už jsme míjeli jednu hospodu za druhou.
  • Počasí bylo všelijaké, chvíli chladno (v lese), chvíli horko. Podle viditelnosti slunce, ale sumasumárum bylo počasí dokonalé.
  • Cesta vedla chvílemi po asfaltu, chvílemi po šotolinových cestách a chvílemi i náročnějším terénem: asi v poměru 35 : 60 : 5. Náročná stoupání na trase nebyly.
  • Jako první opravoval Pavel H., kterému se sesunul do kola blatník. A ne! První byla na řadě Lída M., které spadnul řetěz ihned po startu.
  • Cílem oběda byla Marjána u Sázavy (Stříbrná Skalice).
  • Hospoda byla plná, polovina z nás seděla venku, polovina uvnitř. Jen Karel Z. se odvážil si dát kachničku.
  • Teprve při zpáteční cestě jsme mířili konečně do Voděradských bučin. Nejdříve jsme však museli projet kolem jevanských rybníků.
  • Vláďa navrhnul, že můžeme navštívit muzeum Karla Gotta, ale nikomu z nás se nechtělo - záhadně - jít.
  • Při druhém průjezdu Tehovem jsme zamířili podruhé do hospody. Na zmrzliny a pivo.
  • V konci cesty bodli duše Ivo R. a o kus dál Vláďa R.
  • Zbytek cesty proběhl bez problémů. Ujeli jsme zhruba 60 kilometrů. V cíli ukazovali hodinky zhruba 18:00.
  • Do bazénu naskákali jen čtyři akvabely: Lída M., Aleš P. a Olina s Karlem Z. Zbytek si lebedil, tak jak přijel. 
  • Ivana K. rozdělala oheň a jako první přišly na pečení klobásy. Později ještě maso. Ani jedno, ani druhé nezažili Jirka s Lídou M., kteří podlehli nátlaku a odjeli hlídat vnuka.
  • Ostatní se bavili až na pár výjimek dlouho do večera.
  • Tajenka hádanky: Poslední přijeli Táňa N. s Vláďou R..