Vogézy 2008: 1. den - odjezd z ČR a přechod hranice do Německa
- odjezd měl trochu zvláštní průběh. Účastníci byli
dostatečně dopředu vyzýváni, aby si vštípili čas
srazu a autobus mohl odjet včas
- poslední upozornění dostali ještě dopoledne v samotný
den
odjezdu
- vše probíhalo dobře, až na to, že jsem ve své stařecké
a pomatené mysli zaměnil dobu
odjezdu z Prahy za odjezd z Plzně. Žil jsem v domnění,
že z Prahy vyrážíme ve 22:00 a tak v klidu dojížděl
metrem na sraz. Byla 21. hodina a já si říkal, co na Zličíně
budu ten dlouhý čas před odjezdem dělat
- v tom mi zavolal Bobo F. s dotazem, jestli jsem v pořádku
- vzhledem k tomu, že jsem na sobě žádnou ujmu
neshledal, jsem odpověděl popravdě, že ano a že za chvíli
budu u autobusu. Bobo řekl fajn a hovor skončil
- vše by bylo fajn, jenže ve 22:00 se odjíždělo z Plzně.
To mně začalo docházet při další jízdě metrem
- řekněme si však rovnou, že mé varování bylo účinné.
Všichni byli na místě včas. A i když jsem se o hodinu
seknul, tak v době mého příchodu se ještě stále nakládala
kola
- kvůli mně se tedy později neodjíždělo
- v Plzni jsme byli chvíli po desáté. Všichni se rozeběhli
různě po autobusovém nádraží. Asi v domnění, že je
to poslední zastávka na území ČR
- samozřejmě že nebyla. Kolem 23. jsme ještě zastavili
v Rozvadově, kde všichni nalezli do mekáče anebo do
prodejny benzínové pumpy
- poznali jsme novou vedoucí zájezdu Janu Sloupovou, které
pár lidí stále dokola říkalo Pamela, přestože naše
vedoucí z Provence se jmenovala Nikol
- hranice jsme překročili bez problémů, cestou Německem
nás nikdo nestavěl
- část lidí protestovala (časem se tato informace mírně
změnila, že to byl jenom Jirka H.) proti filmíku, takže se nepromítalo.
Na veverčení nedošlo. Někomu to prý vadilo. C´est la
vie
- naštěstí pro mnohé nás jelo v autobuse méně. Nebyl
zcela obsazený, protože to nedovolovala kapacita menšího
vleku. V důsledku toho mělo poměrně hodně lidí více místa
na spaní. Bohužel sedačky byly anatomické a tlačily
do zad. Nakonec snad překonat noc bylo nejlépe v sedě
- zapomněl jsem si vzít zázračnou kombinaci Kinedrylu a Stilnoxu a tak jsem se
v noci mlel. Jak dopadl Vláďa S., kterého jsem touto směskou
nacpal úspěšně loni v Provence, nevím
|