Výšlap jako za stara 2008: Kaňkovy hory, Sečská přehrada, Peklo / 1. den
Trasa:
Třemošnice nádraží - modrá, žlutá
- Třemošnice hotel Club 0,7 km - Třemošnice náměstí
(hospoda) 0,4 / 1,1 km - modrá - Hedvíkov strojovna 1 /
2,1 km
- červená - Kaňkovy hory - Svatý Jan - Županda -
Javorky 3 / 5,1 km - cestounecestou - TK Seč 1
/ 6,1 - Seč 2 / 8,1 km - Žďárec 2 / 10,1 km -
cestounecestou - Peklo 3 / 13,1 km -
modrá - Hedvíkov strojovna 2 / 15,1 km - Třemošnice
hotel Club 1,4 /
16,5 km |
- 7:35 na hlavním nádraží v Praze jsme měli
trochu naspěch a tak po odevzdání
stokoruny byli všichni odesláni
hned k vlaku, aby zabrali aspoň nějaká místa. Já s
Bobem F. jsme si stoupli do fronty na společnou jízdenku.
Jediný, kdo chyběl a neodhlásil se, byl Honza M. Neměli
jsme o něm páru
- ve vlaku si většina sedla, ale vždy po třech čtyřech.
Bylo narváno. Cesta ubíhala po I. koridoru poměrně rychle a tak
jsme v Čáslavi byli poměrně rychle
- 9:12 pokračování se odehrávalo na místním nádraží,
což znamenalo přejít pěší lávku na vedlejší nádraží,
kde již byl přistavený jednovozový motoráček,
který s námi hrkal mezi poli zamlženou a ospalou krajinou
přes Žleby a Ronov
- 9:54 v Třemošnici nás přivítalo polorozpadlé
nádraží a prázdné uličky. Bylo nevlídno. Naštěstí
nepršelo
- nejdříve jsme se ubytovali v hotelu Club, což byla stará
socialistická ratejna s velikým bazénem (kdysi závodním).
Hlavně se odkládaly kytary. Ozval se také Honza M., že zaspal a že přijede
večer. Všichni se naladila na zvěřinové hody, které
bohužel proběhly den předtím
- přešli jsme do druhého hotelu v centru města
(restaurace hotelu Club neměla ještě otevřeno). Většina
si dala pivo a boršč. Většina z nás si také stačila v otevřených
krámech doplnit zásoby jídla
- 11:22 na trasu jsme se vydali až téměř v půl
dvanácté - směr Hedvíkov
- první naše zastávka se odehrála u odlitku dvou slévačů,
kde jsme ocenili zejména ztvárnění slévačky
- 11:44 jsme došli k odbočce ke Kaňkovským horám
a začali stoupat. A také se potit
- 12:05 první zastávku jsme udělali na hřebenové
cestě kolem poledního. Každý přemýšlel, jak se vlastně
obléci a mezi lidmi kolovaly různé typy šnapsů. Většina
se také ptala, jak to bude dlouhé? Slíbil jsem, že moc
ne
|